1 hour payday loans

Milovice - květen

Milovice

Milovický les je největší plochou teplomilných šípákových doubrav na jižní Moravě.

Možností jak využít den v okolí Pavlovských vrchů jsou desítky. Já se rozhodnul projít Milovickou oboru. Nedostal jsem se ovšem velmi daleko. Hned za plotem bylo několik hromad složeného dříví. Všude bylo živo. Nezbývalo než vytáhnout fotoaparát a užít si jedno krásné odpoledne.

MiloviceMilovice

Milovice

Milovická obora. Cervus elaphus Linnaeus, 1758

Mesosa curculionoides (Linnaeus, 1761)

Mesosa curculionoides (Linnaeus, 1761)

Podle mě, jeden z vůbec nejkrásnějších českých tesaříků. Mesosa curculionoides (Linnaeus, 1761)

Mesosa curculionoides (Linnaeus, 1761) Mesosa curculionoides (Linnaeus, 1761)

Mesosa curculionoides (Linnaeus, 1761) Mesosa curculionoides (Linnaeus, 1761)

 Mesosa curculionoides (Linnaeus, 1761)

Při prohledávání hromady dubových klád se mi podařilo zahlédnout hned několik kusů tohoto krásného kozlíčka zdobeného  Mesosa curculionoides (Linnaeus, 1761). V ČR se vyskytuje spíše vzácně na dřevě, dubovém roští apod. Květy nenavštěvuje. V Milovickém lese byl na metrovém dříví a roští celkem běžný.

Clerus mutillarius Fabricius, 1775 Clerus mutillarius Fabricius, 1775

Clerus mutillarius Fabricius, 1775 Clerus mutillarius Fabricius, 1775

Clerus mutillarius Fabricius, 1775

Častými obyvateli hromad poražených stromů v Milovickém lese byli také pestrokrovečníci větší Clerus mutillarius Fabricius, 1775. Tito robustní 11 - 16 mm velcí brouci patří v naší přírodě k mizejícímu druhu. Vyskytují se od května do srpna především v zachovalých listnatých lesích.

Sisyphus schaefferi (Linnaeus, 1758) Sisyphus schaefferi (Linnaeus, 1758)

Sisyphus schaefferi (Linnaeus, 1758) Sisyphus schaefferi (Linnaeus, 1758)

Sisyphus schaefferi (Linnaeus, 1758)

Na fotkách je zachycena práce chrobáka vrubounovitého, podle které dostal příhodné latinské jméno Sisyphus schaefferi (Linnaeus, 1758). Můžeme pozorovat jak párek těchto chrobáků odvaluje asi centimetrovou kuličku z trusu, která slouží k zajištění potomstva. V Milovickém lese se s těmito brouky setkáme velmi často na lesních cestách. Jsou zde opravdu hojní. Stává se, že se několik párů střetne se svými kuličkami na jednom místě a pak začne velký rozruch. O poctivosti těchto brouků se ovšem nedá rozhodně psát. Kradou si navzájem kuličky, nebo si je pletou, přitom se rozčilují a působí velmi komicky. Až se pár se svou kuličkou dostane do bezpečí, tak se zase uklidní. Na vhodném místě začne samička hloubit díru do které kuličku vloží a s pomocí samce ji vytvarují do hruškovitého tvaru. Do zúženého konce této hruštičky vloží samička vajíčko. Až se vylíhne larva, začne se živit měkkým vnitřkem a pak se zakuklí aniž by porušila vnější tvrdší obal. Po čase se vylíhne z kukly brouk, který schránku prorazí a vydá se do světa.

 Cerambyx scopolii scopolii Füssli, 1775

Cerambyx scopolii scopolii Füssli, 1775 Cerambyx scopolii scopolii Füssli, 1775

Cerambyx scopolii scopolii Füssli, 1775

 Stenostola ferrea ferrea (Schrank, 1776)

Stenostola ferrea ferrea (Schrank, 1776)

Stenostola ferrea ferrea (Schrank, 1776)

Rhagium mordax (DeGeer, 1775) Rhagium sycophanta (Schrank, 1781)

Rhagium mordax (DeGeer, 1775) a Rhagium sycophanta (Schrank, 1781)

Dorcadion fulvum fulvum (Scopoli, 1763)

Dorcadion fulvum fulvum (Scopoli, 1763) Dorcadion fulvum fulvum (Scopoli, 1763)

 Carinatodorcadion fulvum fulvum (Scopoli, 1763)

Plagionotus arcuatus (Linnaeus, 1758)

Plagionotus arcuatus (Linnaeus, 1758) Plagionotus arcuatus (Linnaeus, 1758)

Plagionotus arcuatus (Linnaeus, 1758)

Carabus ullrichii ullrichii Germar, 1824

Carabus ullrichii ullrichii Germar, 1824

Carabus nemoralis nemoralis O. F. Müller, 1764

Carabus nemoralis nemoralis O. F. Müller, 1764

Bostrichus capucinus (Linnaeus, 1758) Platystomos albinus (Linnaeus, 1758)

Bostrichus capucinus (Linnaeus, 1758) a Platystomos albinus (Linnaeus, 1758)

Alosterna tabacicolor tabacicolor (DeGeer, 1775) Pachytodes erraticus (Dalman, 1817)

Alosterna tabacicolor tabacicolor (DeGeer, 1775) a Pachytodes erraticus (Dalman, 1817)

Agrilus biguttatus (Fabricius, 1776) Agrilus biguttatus (Fabricius, 1776)

Agrilus biguttatus (Fabricius, 1776)

Chrysobothris affinis (Fabricius, 1794) Agrilus sp.

Chrysobothris affinis (Fabricius, 1794) a Agrilus sp.

Cetonia aurata aurata (Linnaeus, 1761)

Cetonia aurata aurata (Linnaeus, 1761)

Protaetia aeruginosa (Linnaeus, 1767) Cossus cossus (Linnaeus, 1758)

Protaetia aeruginosa (Linnaeus, 1767) a Cossus cossus (Linnaeus, 1758)

Coccinella septempunctata septempunctata Linnaeus, 1758

Coccinella septempunctata septempunctata Linnaeus, 1758

Meloe proscarabaeus Linnaeus, 1758 Agapanthia villosoviridescens (DeGeer, 1775)

Meloe proscarabaeus Linnaeus, 1758 a Agapanthia villosoviridescens (DeGeer, 1775)

Život brouků v Milovické oboře byl pestrý. Člověk ani nestačil fotit, aby mu neuniklo nějaké to dění. Přes lesní cestu rychle přebíhali střevlíci Archicarabus nemoralis nemoralis O. F. Müller, 1764 a taky Eucarabus ullrichii ullrichii Germar, 1824. V okolí lipových stromů poletovali kozlíčci Stenostola ferrea ferrea (Schrank, 1776). Na prašných cestách se vyhřívali nelétaví kozlíčci hnědí Carinatodorcadion fulvum fulvum (Scopoli, 1763). Na srovnaných kládách a v jejich okolí se pohybovalo spoustu tesaříků bukových Cerambyx scopolii scopolii Füssli, 1775. Na cestě a v její blízkosti bylo možné spatřit ještě majku obecnou Meloe proscarabaeus Linnaeus, 1758, která patří k brzkým jarním broukům. Na čele klád byli k vidění tesaříci s krátkými tykadly rodu Rhagium, tak jako vyfocené druhy Rhagium mordax (DeGeer, 1775) a Rhagium sycophanta (Schrank, 1781). Velké množství právě vylíhlých imag tesaříků dubových Plagionotus arcuatus (Linnaeus, 1758) se věnovalo kopulaci a čile pobíhali po kládách. Běžný druh Cetonia aurata aurata (Linnaeus, 1761) se co do krásy a vzácnosti nemůže rovnat s naším největším druhem Protaetia aeruginosa (Linnaeus, 1767), který byl bohužel přejetý na cestě. Larva tohoto teplomilného brouka se vyvíjí v trouchu starých listnatých stromů, především dubů. Stejně jako tento dospěle dopadla i velká larva motýla Cossus cossus (Linnaeus, 1758). Frekvence vozidel lesních pracovníků a myslivců je zde vcelku vysoká a tak to mnoho hmyzu skotačících na vyhřátých cestách nemá jednoduché. V okolí hromad dubových klád poletoval náš největší druh celosvětově rozšířeného rodu krasců polník dvojtečný Agrilus biguttatus (Fabricius, 1776) a stovky dalších malých příbuzných. Bostrichus capucinus (Linnaeus, 1758) a Platystomos albinus (Linnaeus, 1758) seděli nehnutě na kmenech poražených dubů a patřili taktéž mezi velmi běžné brouky všude v okolí. Běžné druhy tesaříků jako například Alosterna tabacicolor tabacicolor (DeGeer, 1775) a Pachytodes erraticus (Dalman, 1817) bylo možné zastihnout ve velkém na květech okoličnatých rostlin ... a bylo toho mnohem víc ... ale všechny nádherné okamžiky v přírodě prostě elektronika nezachytí ...

 Milovice a okolí

Výhled na rozlehlé obory z Pavlovských vrchů

Milovice a okolí

V oboře Bulhary ... úžasný klid