1 hour payday loans

Tragosoma depsarium - červen

Rakousko

Na protějších vrcholcích ležel stále ještě sníh.

Zvonění budíku je nemilosrdné. Ozývá se chvíli poté, co usínám. Přes noc se přehnala nemalá bouřka, která na klidném spánku moc nepřidá. Nyní už konečně neprší. V poslední době je to celkem vzácnost. Nevím, jestli mám snídat, nebo spíše ještě večeřet. Nyní trochu lituji toho, co jsem slíbil. Nejde to vzít zpět. Co nejrychleji skládám věci do auta a vyjíždím. V Brně musím být za půl hodiny. Cestou městem míjím ty, kteří se teprve chystají ulehnout. Někteří jdou raději po silnici. Snad aby neopotřebovali chodníky s novou dlažbou. Někteří kontrolují kvalitu silnice, a co chvíli na ni uléhají. Snažím se nikoho nepřejet. Za městem je provoz o poznání klidnější. Nepotkávám chodce ani auta. Za okamžik zjišťuji důvod. Po vydatném dešti je všude krásná mlha. Taková, že až na dálnici Břeclav - Brno jedu jen po paměti. Situace se lepší až co minu Hustopeče. Tam zjistím, že můj časový limit se hodně zúžil. Přišlápnu plyn až k podlaze, aby kluci nemuseli dlouho čekat.

Rakousko

Rakousko

Rakousko

Když v údolí svítá ...

Rakousko Rakousko

Rakousko

Vzhled okolní krajiny je těžce návykový ... já jsem tomuto kouzlu podlehl již dávno.

RakouskoDíky mým závodním zkušenostem a řídkému provozu přiletím do Brna včas. Karel je nachystaný a Pavel přijíždí několik okamžiků za mnou. Všichni jsme velmi natěšení. Nasedáme do auta a dlouze diskutujeme o našich reálných šancích. Domluva této výpravy nebyla až tak velmi složitá. Pavel mi přes soukromou poštu stroze napsal: "Nepojedeme na Tragosomu?". Já odpovídám: "Ano. Kdy vyjíždíme? On na to: "Zítra". A tak sedím v autě a přemítám si v hlavě všechny vyčtené a jinak získané  informace o tomto mytickém tesaříkovi. Kdo z milovníků dlouhovousatých brouků by tohoto tesaříka nechtěl někdy alespoň zahlédnout? Prakticky od prapočátku vzniku mého koníčku je to brouk číslo jedna na mém seznamu. Je to eso mezi tesaříky. Jeho bionomii zná člověk nazpaměť. Několik málo fotek známých z internetu se mi zjevuje v každém broučkařském snu. Protože je to hodně hledaný druh, je známo také hodně faktů z jeho života. Kolik známých míst jeho výskytu je v Evropě? Kolik z nich je reálně dostupných? Jaká šance na setkání s ním je i na těch nejznámějších místech? V hlavě mi běží několik známých historek. Nejvíce si vybavuji jednu, kdy kolega ač zná přesné a aktuálně potvrzené místo výskytu tohoto tesaříka, přes deset let marně čeká na setkání s tímto druhem. Snažím se vytěsnit tuhle myšlenku. Daří se nám to celkem dobře. Až do doby co se začneme bavit o aktuálnosti "naší" lokality. Sedmdesát let může být v entomologii skutečně hodně. Přecházíme raději na jiné téma hovoru.

 Koryto potoka Koryto potoka = parkoviště

Byli jsme na místě. Vzhledem k všude řádícím přívalovým dešťům jsme raději zaparkovali v korytě potoka. Jde se na to!

Mlha netrápí jen jižní Moravu a brzy není vidět na deset metrů. Cestu nám to hodně komplikuje a hlavně zpomaluje. Náš čas je drahocenný a není ho tolik, abychom polovinu dne trávili na cestě. Začínáme vtipkovat o účelu naší vyhlídkové cesty. Trochu černý humor, ale po hodině se mlha rozplývá a přichází mírné uklidnění. Cesta je ovšem ještě dlouhá. Když se pak před námi vynoří očekávané vrcholky hor, můžeme být v klidu. Čas je perfektní a máme před sebou téměř celý den. Je to sice krátká doba na účel našeho pátrání, ale jsme si jisti, že stojíme na správném místě.

Rakousko

Rakousko Rakousko Rakousko

Rakousko Rakousko Rakousko

Rakousko Rakousko

Rakousko Rakousko Rakousko

Suťová pole a jejich okolí ... byla nejen cílem mého zájmu, ale také nabízela skvělé výhledy na okolní krajinu. 

Po příjezdu jsme ihned středem zájmu místních starousedlíků, kterým se nelíbí naše zaparkované auto. Chápeme, že nemá cenu se hádat s někým, kdo bude mít dostatek času na to, aby na autě v naší nepřítomnosti provedl nějaké tuningové úpravy sekyrkou. Proto vybíráme jiné místo. Koryto potoka se zdá být ideálním řešením. V prudkých kopcích si nemůžeme vybírat. Chvíli pochybujeme o správnosti rozhodnutí. Zvláště když se porozhlédneme po nebi, kde se honí mohutná bouřková mračna. Pro jistotu koukneme dolů korytem. Zjišťujeme, že se auto v nejhorším případě posune jen o pár set metrů dolů. Karel, jakožto majitel auta s tímhle moc spokojený není a cosi breptá, ale to jsme s Pavlem už v polovině kopce. Karel nás rychle dohání.

Štírek

Na Svatého Jiří ... vylézají hadi a štíři ... hady jsem neviděl. Ani Jiřího ... štírů tady bylo ale na můj vkus až moc

.Ceruchus chrysomelinus (Hochenwarth, 1785) Ceruchus chrysomelinus (Hochenwarth, 1785)

Pod kůrou nebyli jen štíři ... mile mě překvapila schovaná samička roháčka Ceruchus chrysomelinus (Hochenwarth, 1785).

 Rakousko  Rosalia alpina (Linnaeus, 1758)

V prastarém jehličnatém porostu je mohutný buk spíše výjimkou. I tak se ho snažil obsadit tesařík Rosalia alpina (Linnaeus, 1758).

Nasadíme urputné tempo. Za moment zvolňujeme. Při pohledu nahoru a zjištění, kam až asi budeme muset vyšlápnout, na mne přichází srdeční slabost. Nadšení pro hledaného brouka působí však jako dopink. Počasí zatím vychází. Neprší. Celou cestu nás Karel ubezpečoval, že předpověď počasí hlásí, že je jen 80% šance na to, že tady bude pršet. Při pohledu o několik set výškových metrů nahoru to vypadá tak, že těch dvacet procent tam nebude potřeba. Co ovšem určitě přesáhlo osmdesát procent je vlhkost. V Evropě jsem tohle skutečně ještě nezažil. Myslím, že se to dá skutečně porovnat s tropickou téměř sto procentní vlhkostí. Za pár okamžiků jsme kompletně propocení. Konečně se dostáváme na správné místo, kde je možné začít pátrání.

 Rakousko  Rakousko

Svahy byly protkané lesními cestičkami. Jakmile vysvitlo sluníčko, ožívalo to v jejich okolí bohatým hmyzím životem ...

Pod prvním suťovým polem se rozdělujeme. Díky vedru a nepříjemné vlhkosti se pot z těla téměř vůbec neodpařuje. Za chvíli kolem mne poletuje pěkné hejno ovádů a různých mušek. Připadám si jako štvaná zvěř. Chvíli se je snažím odehnat mácháním, ale po hodině to zcela vyčerpaný vzdávám. Myslím, že by se vyplatila investice do mucholapky. Možná i nějaký ten ocas na odhánění by nebyl špatný. Ne, že by ocas nebyl, ale ten tak stačí maximálně na odehnání letící berušky. Po čase si na tyto muší spolucestovatele zvykám a už jim nevěnuji pozornost. Pozornost ovšem věnuji úchvatným výhledům, které se naskytnou na mýtinách či na suťových polích.

Rakousko

Mýtinka a sluníčko je v horách zajímavou kombinací, která může přinést nový pohled na místní broučí faunu.

Rakousko Rakousko 

Inzerát: Prodám chatu v horách. zn. do města je to 2 a půl hodiny pěší chůze vyschlým korytem potoka. Přístup jen v suchém létě.

 Rakousko Rakousko

 Rakousko Rakousko 

Jakmile dopadly první paprsky slunce na květy v okolí lesní cesty, ihned byly obsypány hmyzem.

Argynnis paphia (Linnaeus, 1758)

 Proč se nevěnuji raději motýlům ... vždyť tohle je nádhera ...

 Argynnis paphia (Linnaeus, 1758)  Argynnis paphia (Linnaeus, 1758) 

Argynnis paphia (Linnaeus, 1758)

Trichius fasciatus (Linnaeus, 1758)Trichius fasciatus (Linnaeus, 1758)

Trichius fasciatus (Linnaeus, 1758)

Gnorimus nobilis (Linnaeus, 1758) Trichodes apiarius (Linnaeus, 1758) 

Gnorimus nobilis (Linnaeus, 1758) a Trichodes apiarius (Linnaeus, 1758)

Anthaxia sp. Anthaxia sp.

Na žlutých květech seděli krasci rodu Anthaxia. Byly tam i v dešti ... prostě, ty pravé krasce z hor nic nerozhází ...

 Rutpela maculata (Poda, 1761) Anastrangalia sanguinolenta (Linnaeus, 1761)

Rutpela maculata (Poda, 1761) a Anastrangalia sanguinolenta (Linnaeus, 1761)

 Etorufus pubescens (Fabricius, 1787)

Etorufus pubescens (Fabricius, 1787) Etorufus pubescens (Fabricius, 1787)

Etorufus pubescens (Fabricius, 1787)

Pachyta quadrimaculata (Linnaeus, 1758)

Pachyta quadrimaculata (Linnaeus, 1758) Pachyta quadrimaculata (Linnaeus, 1758)

Pachyta quadrimaculata (Linnaeus, 1758)

Dělám často přestávky, abych se pokochal okolní úchvatnou krajinou. Rozsáhlé údolí a protější vrcholky hor nabízí neopakovatelnou scenérii. Člověk velice rychle zapomene na hlavní cíl cesty a jen tak pozoruje okolí. Na protějších severních svazích leží ještě sníh. Honí se tam bouřkové mraky. Naopak v  zelenavém údolí se již v plné své síle opírá polední slunce. Je to nádhera.

Občerstvení Občerstvení

Občerstvovací stanice nebyly žádnou vzácností ... rád jsem je využíval ... někdy jsem se přistihnul, že hledám jen je.

Když se dostávám na lesní cesty, které křižují svahy ve všech směrech, je opět pod mrakem. V okolí lesních cest jsou na okolíkách vidět zejména běžnější zástupci krasců i tesaříků. Na žlutých květech, v naprosto velkém množství jsou to zejména druhy Anthaxia similis (Saunders, 1871) a Anthaxia quadripunctata (Linnaeus, 1758). Dokonce když chvíli začíná pršet, krasci se ani nehnou. Jako by tušili, že to je jen chvilková záležitost. V tomto čase jdou krásně chytat i do ruky. Jakmile přestane pršet a květy ozáří první paprsky slunce, krasci se stávají nepolapitelní. Na dalších květech jsou různé druhy mandelinek a nosatců. Nepřehlédnutelní jsou hlavně zdobenci druhu Trichius fasciatus (Linnaeus, 1758). Tento pěkný brouk vždy potěší můj zrak. Občas přilétne na okolíky i zdobenec Gnorimus nobilis (Linnaeus, 1758). Z tesaříků jsou tady spíše jen běžní Stenurella bifasciata (Müller, 1776), Pachytodes erraticus (Dalman, 1817), Alosterna tabacicolor (DeGeer, 1775) nebo třeba Anastrangalia sanguinolenta (Linnaeus, 1761) či Rutpela maculata (Poda, 1761). Mezi ty zajímavější patří třeba Pachyta quadrimaculata (Linnaeus, 1758), Strangalia attenuata (Linnaeus, 1758) a Etorufus pubescens (Fabricius, 1787). Těm se ale tentokrát věnuji jen chvíli. Má pozornost je naprosto dokonale upřena na jiný a jediný cíl výpravy.

KamzíkAž budete mít některé dlouhé zimní večery volno, můžete se snažit na fotografii najít kamzíka ... není to snadné.

 Studánka Mimozemšťan

Podobné zázračné studánky byly rozesety po svazích na zcela nečekaných místech a několikrát mě zachránili od smrti žízní. Jen je hlídali nějací mimozemšťané.

Na cestách si nohy konečně odpočinou od neustálého vyvažování, klouzání a padání na strmých svazích. Je to ale jen na chvíli. Za okamžik opět scházím z cesty a kontroluji další a další pařezy. V okolí otevřených suťových polí se nachází spousta vhodného ležícího dříví. Borovice jsou tady polámané větrem a poznamenané neustálými nepříznivými vlivy počasí. Vlhkosti je tady také dostatek a slunce na tyto  jižní svahy umí také pěkně zasvítit. Je to ideální prostředí pro vývoj pilunovitého tesaříka.

Lokalita Lokalita 

Typická lokalita hledaného tesaříka ...

Lokalita Lokalita

Podle výletových otvorů se zdá, že hledáme na správném místě. Některé byly již staré, ale nacházel jsem i letošní.

Přesvědčuji se, že pátráme na správném místě. Jeden vyvrácený kus borovice ležící na okraji svahu, nese známky přítomnosti hledaného tesaříka. Výletový otvor svým tvarem i velikostí přesně odpovídá tesaříku Tragosoma depsarium (Linnaeus, 1767). Jsou to ovšem staré výleťáky. Zkouším, zda substrát uvnitř kmene je ještě vhodný k vývoji. Zdá se, že ano. Přesně v takovém jsem nacházel vývojové stádia tesaříka Ergates faber (Linnaeus, 1761). Na druhé straně kmene si všímám daleko čerstvějších výletových otvorů. Není pochyb o tom, že dva jsou z letošního roku. Sousední kmeny a pařezy napadené nejsou. Zkouším tedy své pátrání směrovat i více do lesa.

 Rakousko

Padlá borovice z části zachycená podrostem ... její volná kůra láká k nahlédnutí ...

Po vstupu do lesa mě zaujme padlá borovice, která leží z části dolů ze svahu. Chvíli přemýšlím, co by se tady dalo najít. Moc se mi k ní nechce. Je pěkně vysoko ve svahu, ale přece jen se rozhodnu vyšplhat zase o několik kroků nahoru. Dnes je to již po tolikáté, že mně to nepřijde ani zvláštní. První odloupnutí kůry mi okamžitě zastaví dech i tep. Chvíli přemýšlím, jestli se mi to nezdá. Nezdá, je to opravdu ona!

Tragosoma depsarium (Linnaeus, 1767) Tragosoma depsarium (Linnaeus, 1767) 

... pod volnou kůrou padlé borovice jen tak drze seděl nevýrazně vzhlížející brouk ...

Tragosoma depsarium (Linnaeus, 1767)

Je to ona ... chvíli jsem přestal dýchat ... pak jsem zavolal kamarády, aby se šli potěšit tímto úžasným pohledem.

Tragosoma depsarium (Linnaeus, 1767)

... konečně splněný sen... Tragosoma depsarium (Linnaeus, 1767).

Video Tragosoma depsarium       Video Tragosoma depsarium

Video Tragosoma depsarium       Video Tragosoma depsarium

VIDEO - Tragosoma depsarium (Linnaeus, 1767) - VIDEO

Rakousko

Budu dlouho vzpomínat na místo, kde se mi splnil jeden velký broučkařský cíl  ...

Až se nadechnu, volám na Pavla a Karla. Tohle si nemůžu nechat sám pro sebe. Vidět Tragosomu ve volné přírodě se nepoštěstí každý den. Je to sváteční chvíle. Pořídit několik fotografií na památku je dílem okamžiku a už nás to žene zpět do lesa. Příjemně navnaděni tímto zážitkem nepociťujeme únavu. Naše pátrání se vyplácí a nakonec slaví úspěch všichni členové výpravy. Naše dojmy a radosti se jen těžko popisují. Najít Tragosomu je přece jen obrovský zážitek. Ti co se ji někdy pokoušeli najít, ví o čem píši a dají mi za pravdu. Pro ty ostatní je to stejně jen obyčejný hnědý a nevýrazný brouk. Ale ti o hodně přichází. Tento brouk má na naší zemi místo již pěknou řádku let. Doufejme, že ještě pěknou řádku má před sebou.

Já

Nashledanou. Nezapomenu.

Byla to výprava plná dojmů. V jednom dnu jsme zažili téměř vše. Mlhu, déšť, nepředstavitelné horko, dusno, únavu a vyčerpání, optimistické nadšení, dlouhé zklamání a také chvíle úžasu. To vše dokáže navodit jen jeden brouk. Brouk, který je mýtem mezi tesaříky, jak pro začátečníky, tak i pro zkušené entomology. Osobní setkání s ním je neopakovatelné. Doufám v to, že se mi podaří takové setkání ještě někdy zopakovat. Vím, že to bude opět velmi těžké a víc než na znalostech a zkušenostech bude záležet na štěstí. To však sedne i na vola. Mám tedy velké předpoklady, že se to snad ještě někdy podaří :o)