1 hour payday loans

Slovinsko - říjen

 Slovinsko

Úžasná zákoutí Slovinska mě oslovila již minulý rok, byl čas se na místo vrátit ...

Poslední vícedenní výprava roku se už pomalu stává tradicí. Nechávám se pravidelně zlákat voláním horských velikánů na jihu Rakouska či severu Slovinska. V nejlepším případě jejich kombinací. Tento rok jsem se rozhodnul soustředit spíše na Slovinsko. Po loňské velmi dobré zkušenosti, jsem do výpravy vkládal velké naděje. Jak se později ukázalo, nespletl jsem se.

Slovinsko

To co dokáže vykouzlit podzim se jen tak neokouká.

V zajímavém a netradičním složení jsme vyráželi z Hodonína v rovnovážném reprezentačním zastoupení Čech i Moravy. Kolegové Tomáš,  Petr a Mike dorazili na místo odjezdu včas a po malé kofeinové vzpruze jsme se dali do debaty co kdo od výpravy očekává. Mezi řečí nám Petr oznámil, že si nevzal na výpravu jídlo, ale když jsme ho ubezpečili, že při nejhorším po cestě sníme psy, uklidnil se. Navíc Michal nám tvrdil, že má housera a Tomáš má údajně vlka, a nestěžuje si. 

Slovinsko

... stoupal jsem po úzké cestičce bez cíle, když se přede mnou objevilo místo skryté zrakům běžných turistů.

Cesta probíhala nudně až fádně, jen nás trochu trápila mlha a zima. Výlet se nám od počátku  snažila zpestřit GPSka, která vybírala nevšední zkratky. Bylo to sice delší, ale naštěstí to byla vždy horší cesta. Tentokráte jsme směle zamířili rovnou do průsmyků v severním Slovinsku. Rozhodnul jsem se najít nějaké jiné místo než tomu bylo minule. Taktika byla jasná. Jet autem co to dá a pak ještě dál. Po chvíli nám zmizela pevná cesta pod koly. Příjemný hlas paní z GPSky nám ohlásil, že jsme se ztratili. Doporučila nám pro jistotu vytočit číslo 112. Bylo jasné, že se nacházíme na dobrém místě.

Slovinsko

Slovinsko

Slovinsko

Slovinsko

Několik náhledů do místních údolíček ... úžasný pohled

Nejtepleji nebylo. Rtuť v teploměru jsme nenašli. Až po hodině usilovného dýchání a zahřívání se nám podařilo rtuť vyhnat na plus dva stupně, což už se dalo vydržet. Zakázali jsme si hovořit o tématech jako mráz, holomráz a děda Mráz. Vybrána byla témata: "Požár národního divadla", "Hus na koncilu Kostnickém", a z moderní doby nás nejvíce zaujal příběh Jana Palacha. Jako lékárník výpravy byl vybrán Mike, který jediný měl flašku koňaku. Ostatně tak jako vždy. Navlékli jsme na sebe vše co jsme našli v autě a rozeběhli se do kopců.

Slovinsko  Slovinsko

... úžas se trochu vytrácel po několikahodinovém přelézání jednotlivých roklin ... ale brouci se nám to snažili zpestřit.

První ojedinělé úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Ty největší nálezy zaznamenáváme až po objevení nenápadného koryta potoka. Když jsem pouze v jednom pařezu našel přes třicet kusů Carabus cancellatus ssp. emarginatus Duftschmid, 1812, bylo jasné, že jsme kápli na dobré místo a můžeme zapomenout na minulé roky paběrkování. Kluci slavili stejné úspěchy. Když jsme navíc mezi spoustou emarginatusů objevili i druh Carabus arcensis ssp.venetianus Bernau,1914 , dostávali jsme se do toho pravého broučkařského varu. Nebylo vzácností, že v jedné zimující komůrce bylo napěchováno pět až sedm střevlíků druhu Carabus cancellatus ssp. emarginatus Duftschmid, 1812. Užívali jsme si to nejkrásnější hledání, na které může člověk jen pomyslet.

Slovinsko - lokalita  Slovinsko - lokalita

Na první pohled zcela nenápadná lokalita se během chvíle změnila v naprosto nepředstavitelné místo plné Carabusů ...

Carabus cancellatus ssp. emarginatus Duftschmid, 1812  Carabus cancellatus ssp. emarginatus Duftschmid, 1812

Carabus cancellatus ssp. emarginatus Duftschmid, 1812 na mě vykukoval téměř z každého koutu ...

Carabus cancellatus ssp. emarginatus Duftschmid, 1812  Carabus cancellatus ssp. emarginatus Duftschmid, 1812

Jeho množství bylo někdy až děsivé ... byl to ale brouk na kterého bylo vždy radost se dívat ...

Carabus cancellatus ssp. emarginatus Duftschmid, 1812

Carabus cancellatus ssp. emarginatus Duftschmid, 1812  Carabus cancellatus ssp. emarginatus Duftschmid, 1812

... v úžasných hrátkách se světlem totiž jeho krovky přecházely od úplně zelené, přes bronzovou až po červenou barvu.

Po čase začaly ovšem tyhle fádní masové nálezy nudit. Kluci se stále chtěli věnovat střevlíkům, zvláště když Petr donesl z opačné strany několik kousků střevlíka Platycarabus creutzeri ssp. creutzeri Fabricius, 1801. Mě to ale lákalo do lískových porostů. Byl čas se rozdělit. Když se odpolední slunce prodralo všemi členitými nástrahami místního údolíčka, udělalo se teplo. A to velmi teplo. Za chvíli jsem po místním lese běhal jen v tričku. Což téměř na počátku listopadu není rozhodně běžným jevem. Běžným jevem byla bohužel místní sterilita lískových porostů. Přítomnost tesaříka Xylosteus spinolae Frivaldszky, 1838  jsem tady nezjistil loni a bohužel ani letos. Věnoval jsem se téměř tříhodinovému bušení jen tohoto brouka, ale bezúspěšně. Pak jsem to vzdal. S dokonale psychicky podlomeným broučkařským sebevědomím jsem se rozhodnul pokochat místní přírodou a udělat několik hezkých fotek. Počasí k tomu přímo vybízelo.

 Carabus arcensis ssp.venetianus Bernau,1914  Carabus arcensis ssp.venetianus Bernau,1914

Carabus arcensis ssp.venetianus Bernau,1914 byl nový druhem, který jsme při našich výpravách v těchto místech objevili.

Po jedné z cestiček se vydávám naslepo vzhůru do hor. Po čase už cesta nestoupá, ale stává se z ní jakýsi traverz po celém hřebenu. Ovšem s dokonalým výhledem. Míst k prozkoumání je tu dostatek, ale do lesa se mi díky únavě už moc nechce. V dálce, u jedné z mnoha prudkých zatáček, mě zaujme mohutné hučení potoka. Okolní hustý a z dálky sytě zelený les  indikuje vhodné podmínky s dostatkem vlhkosti. Ta svědčí i střevlíkům a tak jdu stále vpřed, hnán jakýmsi instinktem. Zároveň si uvědomuji, že brzo přijde tma a času k průzkumu už nemám nazbyt. Kolem hučícího potoka je v prosvětleném úseku lesa velké množství pařezů k průzkumu. A tak neztrácím čas.

 Lokalita na Platycarabus creutzeri ssp. creutzeri

Lokalita na Platycarabus creutzeri ssp. creutzeri Fabricius, 1801, prosvětlené okolí horského potůčku.

Hned po prohlídce druhého pařezu je jasno. Usmívá se na mě první letošní kus druhu Platycarabus creutzeri ssp. creutzeri Fabricius, 1801. O kousek dál je v jiném pařezu další. Nikdy tam není sám, vždy jej nacházím s jinými druhy. Nikdy však není společně více kusů tohoto druhu v jednom dřevě. I tak jsem velmi spokojený, protože nález vzácného střevlíka opakuji téměř v každém třetím pařezu. Trochu mi to vynahrazuje neúspěch s tesaříky Bohužel nemám moc času na průzkum lokality, která je opravdu velká a naskýtají se zde velké možnosti. Navíc, na druhý břeh horského potoka se už díky časové tísni nepodívám. Do lesa ze začíná vkrádat šero a kluci už čekají u auta. K němu je ještě pěkný kus cesty, tak se raději vydávám na cestu. Rozhodně se tohle místo nabízí jako případná zadní vrátka pro možné návraty do těchto koutů přírody. Třeba se sem ještě někdy podívám.

Platycarabus creutzeri ssp. creutzeri Fabricius, 1801  Platycarabus creutzeri ssp. creutzeri Fabricius, 1801 

Nálezy nebyly ojedinělé, ale nikdy jsem nenacházel více exemplářů zimujících v jednom pařezu

Platycarabus creutzeri ssp. creutzeri Fabricius, 1801  Platycarabus creutzeri ssp. creutzeri Fabricius, 1801

Tady opět jeden jedinec zimující s jinými druhy velkých Carabů.

Jakmile zapadne slunce, údolí se stává opět ledovým královstvím a nocování tady nepřipadá v úvahu. Navíc bych chtěl změnit místo, protože mám stále za svůj cíl najít tesaříka Xylosteus spinolae Frivaldszky, 1838. V tomto údolí se mu rozhodně nedaří, proto vkládám naděje do jiného místa nedaleko odsud. Ovšem to až zítra. Teď se nakládáme do auta a vyrážíme za nějakým ubytováním. Noční cesta přes hřebeny hor je po úzkých cestičkách velmi únavná. Zvláště když má člověk spoustu kilometrů v nohách. U prvního penziónu zastavujeme a je dílem okamžiku, než se všichni dostaneme do pokoje. Dílem okamžiku je také blesková likvidace všech zásob. Zvláště těch tekutých. A tak brzy ze stolu mizí všechny lahváče, koňak i meruňkovice. Dobrá nálada v týmu výpravy, kterému se hned první den nad míru vše zdařilo je znát. V dobré náladě je také vymyšlen krycí název výpravy - "narušitel". Únava na nás doléhá a tak jdeme nabrat síly. Po pohodlném prospání se ještě lépe nasnídáme. Díky brzkému přivstání jsme dokázali téměř dokonale vyluxovat švédský stůl. A to těsně před tím, než se vzbudí další obyvatelé penziónku. Nechápavé pohledy přicházejících hostů na prázdný stůl z džusem se snažíme zahnat úsměvem a přihozením nějakých našich zbytků do placu. Raději se rychle sbalíme a ujíždíme do přírody, než si pan domácí rozmyslí cenu za ubytování.

Lokalita Xylosteus spinolae Frivaldszky, 1838

Lokalita Xylosteus spinolae Frivaldszky, 1838  Lokalita Xylosteus spinolae Frivaldszky, 1838 

Lískový porost v okolí malého prameniště je oázou pro tesaříka Xylosteus spinolae Frivaldszky, 1838 

Mlok skvrnitý  Xylosteus spinolae Frivaldszky, 1838

... mlok plazící se pod lískami navodil jarní atmosféru ... tesaříky z úkrytu ovšem nevylákal, ti dobře vědí, že ještě není správný čas.

Xylosteus spinolae Frivaldszky, 1838

 Xylosteus spinolae Frivaldszky, 1838

Xylosteus spinolae Frivaldszky, 1838

Kluci se na vytipované lokalitě rozprchnou do lesů opět za nějakými střevlíky. Mě už na této akci láká pouze jeden brouk. Po hodině hledání přichází ovšem stále zklamání. Dávám opět průchod svému instinktu a snažím se najít nové místo. Zastavuji se u jednoho nenápadného a hodně podmáčeného místa u potůčku. Lískový porost je tady hodně prosvětlený a rozprostírá se jen na několika metrech. Za chvíli však zjišťuji, že jsou napadené téměř všechny stromy. Je zde jeden Xylosteus vedle druhého. Prvně mám štěstí jen na samice. Některé mají úctyhodnou velikost a dělají mi obrovskou radost. Posléze nacházím i samce. V jednom tenčím kmínku se schovávají hned tři vedle sebe. Dále nalézám také hodně loňských nevykousaných imág, spoustu larev tesaříka Saphanus piceus piceus (Laicharting, 1784) a občas nějaké Rhagium bifasciatum Fabricius, 1775. Asi za hodinku jsem plně uspokojen a přesouváme se ještě na jiné místo. Tam se chceme ještě poohlídnout po jiných velkých Carabusech, které jsme tady ještě nepotkali. Je to zastávka jen ze zvyku a nacházím zde druhy jako Carabus irregularis ssp. bucephalus (= ssp. ramanus) Kraatz, 1879 Megodontus violaceus ssp. germarii Sturm, 1815 a opět také Carabus cancellatus ssp. emarginatus Duftschmid, 1812. Pro zpestření mi udělá radost ojedinělý nález druhu Carabus intricatus intricatus Linnaeus, 1761. Ten je tady kupodivu jednou z těch větších vzácností, kterou tady může člověk mezi střevlíky v zimě potkat a nachází se jen výjimečně.

Slovinsko

Slovinsko

Už rozhodně vím, kam chodí sluníčko spát. Po příjezdu domů na nás čekal jen mráz a škrábání zamrzlých oken. Přišla zima.

Začínáme se chystat na cestu. Máme v plánu i jednu zastávku mimo horské masívy. Jedná se o nenápadnou lokalitu u řeky, kde se nám minulý rok podařilo zastihnout druh Carabus granulatus ssp. interstitialis Duftschmid, 1812. Přijíždíme na místo již těsně před setměním, ale naleznout zde tento druh je naštěstí otázkou okamžiku. S ním se tu vyskytuje ve velkém množství také běžný střevlíkovitý brouk Cychrus caraboides ssp. caraboides (Linnaeus, 1758). Mě ovšem po chvíli zaujme torzo spadlé jedle ve značném stádiu rozkladu. Nejen že  nacházím zmíněného granulatuse, ale mám radost ze spousty roháčků druhu Ceruchus chrysomelinus (Hochenwarth, 1785). Ti jsou tady v obrovském množství na několika centimetrech. Tma ovšem focení moc nepřeje a napovídá spíše tomu, že přichází čas na návrat k autu. To se nás rozhodne vystrašit trapným vtípkem, kdy ho úspěšně nastartuji až asi na desátý pokus. Vyjíždíme a můžeme si tak gratulovat k velmi úspěšné výpravě. Čeká nás pár stovek kilometrů po fádní dálnici, ale nemůžeme určitě říci, že to nestálo za to. Naopak. Dovedu si představit že se do těchto míst ještě někdy rád vrátím.