1 hour payday loans

Opsilia uncinata – květen

Lokalita Opsilia uncinata (W. Redtenbacher, 1842)

Lokalita tesaříka Opsilia uncinata (W. Redtenbacher, 1842)

Nacházím se kousek od Uherského Brodu na louce, která byla rozumnými lidmi uchráněna od zpustošení zemědělskými stroji. Dokonce nebyla ani proměněna v další lán řepky, které v České republice zřejmě není nikdy dost. Díky těmto moderním hrdinům zemědělského hospodářství, se z tohoto kousku vzácné půdy nestal další žlutý čtvereček na letecké mapě, ale zůstává zeleným ostrůvkem naděje. Můžu se tak těšit na opravdu výživnou návštěvu s nakouknutím do bohatého života místního hmyzu.

Lokalita Opsilia uncinata (W. Redtenbacher, 1842)

Lokalita tesaříka Opsilia uncinata (W. Redtenbacher, 1842)

Že se bude na co koukat, je už od druhého pohledu jasné. Ten první totiž vůbec nic nenaznačuje. Naopak. Mířím mezi lány kukuřice někam do neznáma a trochu váhám, zda jedu tím správným směrem. Nic nenaznačuje tomu, že se ráz krajiny změní k lepšímu. Krom kukuřice jsou vidět i krásné lány fotovoltaických elektráren, kterou naši bezduchou krajinu konečně posunuly tím správným ekologickým směrem. Když dojedu konečně na místo, nevěřím svým očím. Je to opravdu nenápadný ostrůvek zeleně v monotónní zemědělské krajině. Oáza v poušti. Chce se říci, že celé místo má vzhled bělokarpatských luk. Všude to kvete a celá louka je botanickou zahradou. Než se stačím rozkoukat, vidím kolem chrastavců polních poletovat leskle modré tesaříky Agapanthia intermedia (Ganglbauer, 1884). Těch je tady opravdu hodně. Vzácněji nacházím podobný druh Agapanthia violacea (Fabricius, 1775). Potěší mě ale setkání se spíše jižním druhem Agapanthia cardui (Linnaeus, 1767). Samozřejmostí je pak přítomnost nenáročné Agapanthia villosoviridescens (De Geer, 1775).

Opsilia uncinata (W. Redtenbacher, 1842)

Opsilia uncinata (W. Redtenbacher, 1842)

Opsilia uncinata (W. Redtenbacher, 1842)

Z dalších bylinných tesaříkovitých brouků nacházím například běžný druh Phytoecia pustulata (Schrank, 1776), nebo všude přítomné tesaříky Opsilia coerulescens (Scopoli, 1763). Tajně doufám v nalezení druhu Theophilea subcylindricollis Hladil, 1988, který se poslední dobou šíří z jihu. Ve smýkadle mně však uvíznou pouze desítky kusů Calamobius filum (Rossi, 1790). Radost mně každopádně udělá bylinný druh Phytoecia icterica (Schaller, 1783), který poslední dobou potkávám pouze náhodně.

Opsilia uncinata (W. Redtenbacher, 1842)

Opsilia uncinata (W. Redtenbacher, 1842)

Opsilia uncinata (W. Redtenbacher, 1842)

Pestrost je zde opravdu dokonalá. Nejvíce mě ale zajímá přítomnost voskovky menší (Cerinthe minor L. ). Ta na sebe váže poměrně vzácného tesaříka Opsilia uncinata (W. Redtenbacher, 1842). Jeho poměrná vzácnost je dána právě roztroušeným výskytem živné rostliny patřící do čeledi Boraginaceae - brutnákovitých. Kolik se tady nachází rostlin, nejde z počátku poznat. Voskovky ještě nejsou v plném květu a na louce se tváří nenápadně. Když ji dostanu do oka, nestačím se divit. Je jich tady opravdu dost. Čekám, že budu Opsilii složitě hledat a bude tady vzácná. Prohlídka první rostlinky voskovky mě vyvádí z mého omylu. Nacházím hned dva kousky Opsilia uncinata (W. Redtenbacher, 1842) na jedné rostlině. Na další se pasou hned čtyři kusy. Super. Vesměs najdu imago na každé voskovce. Navíc je tento druh poměrně flegmatický. Žádné hektické poletování kolem živných rostlin a žádné únikové finty v podobě předčasného padání do podrostu při náznaku jakéhokoliv nebezpečí. Paráda. Sympatický tesařík. Konečně se nemusím plížit jako maďar v kukuřici a v klídečku si užívám hledání tohoto malého a zajímavého druhu.

Opsilia uncinata (W. Redtenbacher, 1842)

Opsilia uncinata (W. Redtenbacher, 1842)

Posunuju se o pár kilometrů dál, kde mám tip na pěkné místo s jistým výskytem nádherného tesaříka Musaria affinis affinis Harrer, 1784. Je to bezvýznamný kousek půdy mezi lány obilí. Ovšem pro několik brouků se jedná o ten nejvýznamnější kousek, jakým vůbec může být. Malá mez ponechaná ladem je z části porostlá bršlicí kozí nohou (Aegopodium podagraria L.) z čeledi miříkovitých (Apiaceae L.). Rostlin tady není mnoho, ale i tak málo stačí, aby tady živořila celkem velká populace tesaříků. A to ne nějakých obyčejných. Druhy podrodu Musaria jsou pro mě stejným lákadlem jako sopel pro slepice. Když mám možnost nějakou najít. Jdu po ní. Jedná se většinou o moc pěkné baculaté tesaříky.

 Lokalita Musaria affinis affinis Harrer, 1784

Loaklita Musaria affinis affinis Harrer, 1784

Aegopodium podagraria L.

bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria L.)

Agapanthia villosoviridescens (De Geer, 1775)

Agapanthia villosoviridescens (De Geer, 1775)

Agapanthia villosoviridescens (De Geer, 1775)

Musaria affinis affinis Harrer, 1784

Musaria affinis affinis Harrer, 1784

Musaria affinis affinis Harrer, 1784

Náš nejběžnější zástupce Musaria affinis affinis Harrer, 1784 není výjimkou. Tento létající minisalámek s červeným štítem ozdobený dvěma tečkami je opravdovým skvostem naší přírody. Nějak se mi nedaří jej cíleně hledat. Poslední dobou jsem ho pravidelně potkával pouze na jednom místě u Lanžhota. Jsem tak značně natěšený. Tohle místo má být jistota. A skutečně je. Netrvá to moc dlouho a vidím přeletovat první kusy. Let je nezaměnitelný s jiným druhem. Váhavý let tmavého brouka s výrazně červeným štítem. To může napodobit pouze páteříček. Co si budeme povídat. Vím, že máte podobné zkušenosti. Ta svině umí napodobit snad každého tesaříka v letu. Možná krom piluny. No a většinou se vyskytuje právě tam, kde očekáváte nějakého špekózního tesaříka. Tady není. Jsou tady jen Musárie. Vyhřívají se na listech bršlice, kopulují a vesele poletují. Paráda. Moc pěkný den. Rád se sem vrátím.

Musaria affinis affinis Harrer, 1784

Musaria affinis affinis Harrer, 1784

Musaria affinis affinis Harrer, 1784