1 hour payday loans

Malé Karpaty (Slovensko) - srpen

Malé Karpaty

Malé Karpaty. Mýtina na hřebenu odolává celoroční nepřízni počasí. A je to na ní znát.

Vyjížděl jsem z bratislavského letiště, když tu se mi do mysli začala vkrádat příjemná myšlenka. Jak dlouho už jsem nebyl v Malých Karpatech? Čtyři, nebo pět let? Hrůza! Vždyť tímto kouzelným místem jsem byl naprosto fascinován. Nedotčené lesy pralesovitého typu, staleté rozpadající se buky, málo lidí, moc brouků. Foťák mám, čas taky a pohoří Malých Karpat je po cestě. Nebylo jiné východisko. Pravda, je sice srpen, ale minimálně dva favority z broučí říše bych tam ještě teď mohl potkat. 

Malé Karpaty Malé Karpaty

Malé Karpaty - ráj brouků

Malé Karpaty

Malé Karpaty

Stromy by mohly vyprávět.

Tím prvním je asi jednoznačně náš nejkrásnější tesařík Rosalia alpina alpina (Linnaeus, 1758). Ten bude k vidění určitě. Doba jeho nejsilnějšího výskytu je sice někdy v první polovině července, ale i v srpnu jsem ho celkem často na kmenech buků potkával. Druhým tesaříkem, na kterého jsem si dělal zálusk, byla Leptura aurulenta Fabricius, 1793. Pár let už tomu je, co jsem zažil rojení samců tohoto druhu na travinách jedné horské mýtiny a od té doby na tento zážitek nemůžu zapomenout. Samozřejmě, se mi to od té doby už nikdy nepodařilo zažít. Tentokrát v rojení ani nedoufám. To bych si svůj příjezd musel načasovat někdy na začátek července. Teď spíš doufám ve větší výskyt samic, které vyhledávají vhodné lysiny na bucích, kde se snaží naklást vajíčka.

Carabus glabratus Paykull, 1790

Carabus glabratus Paykull, 1790 Carabus glabratus Paykull, 1790

Carabus glabratus Paykull, 1790

Malé Karpaty

Cestička lemující odhalenou mýtinku na hřebenu Malých Karpat.

Malé Karpaty Malé Karpaty

Malé Karpaty - vstup zakázaný.

Cíle této zastávky byly tedy jasné. Zbývalo vystoupat na vrcholky Malých Karpat a vydat se po pěšinkách na osvědčené mýtinky. Hned po vstupu do lesa jsem se setkal s několika střevlíky, kteří na vlhkých cestičkách hledali něco k snědku. O potravu tady rozhodně neměli nouzi. Lesní cestičkou se často prožene šílený biker a pod jeho koly občas nějaký ten slimák skončí. Pokud ne, dravý střevlík si jej uloví sám. Na cestičce byl k vidění zejména velký Carabus glabratus Paykull, 1790. Nenápadný a méně atraktivní druh mezi velkými střevlíky. Nechávám jej po chvilce focení být a pokračuji stále hlouběji do lesa.

Malé Karpaty

Hmmm ... dobré místo na hledání brouků ...

Leptura aurulenta Fabricius, 1793

... zvláště pro samičky druhu Leptura aurulenta Fabricius, 1793 je to velmi lákavé místo ...

Na obvyklém místě při lesní pěšině je položeno několik klád. Stýká se tady vícero lesních cest s pěšinou a tohle místo slouží jako jakési překladiště dřevní hmoty. Někdy je tady velká hromada, jindy tady najdu pouze několik osamocených kmenů. Teď tady leží pár klád, které nejsou ani zdaleka čerstvé. Je to přesně to, co hledám.

Leptura aurulenta Fabricius, 1793

Leptura aurulenta Fabricius, 1793 Leptura aurulenta Fabricius, 1793

Leptura aurulenta Fabricius, 1793

Leptura aurulenta Fabricius, 1793

Leptura aurulenta Fabricius, 1793 Leptura aurulenta Fabricius, 1793

Nakonec jsem na tomto jednom místě našel čtyři kladoucí samičky ... 

Nemusím hledat dlouho a všímám si prvního pohybu na největším kmeni. Není pochyb. Obtloustlé tělo se zbarvením vosy patří samičce druhu Leptura aurulenta Fabricius, 1793. Snaží se najít vhodné místo k nakladení vajíček. Šmejdí po kmeni rychlými a trhanými pohyby. Ze své nejdůležitější životní práce se nenechává vyrušit a je vcelku bezbranná. Fotoaparátu si vůbec nevšímá. Objektivem se můžu přiblížit až úplně na dotyk, se samičkou to ani nehne. Je plně zaujatá hledáním toho nejlepšího místa k vykladení.

Leptura aurulenta Fabricius, 1793

... když jsem místo opustil a znovu se vrátil, vždy přilétla nějaká další ...

Na spodní části kmene je další samička, které jsem si před tím vůbec nevšimnul. Ta už vhodné místo našla. Bez hnutí klade do malé škvírky mezi zbylou kůru a holý kmen. V okolí tohoto překladiště je v lese udělán prořez. Větší stromy i drobné roští ještě leží na zemi. Čerstvě pokácené dřevo ve stínu také láká samičky předchozího druhu tesaříka. Jedné si všímám, jak hbitě přebíhá přes jeden tenký kmen mladého buku. Než se však stačím probít přes ležící klestí, samička s hlučným bzukotem odlítá někam hlouběji do lesa.

Leptura aurulenta Fabricius, 1793

Leptura aurulenta Fabricius, 1793

Leptura aurulenta Fabricius, 1793

Leptura aurulenta Fabricius, 1793

Leptura aurulenta Fabricius, 1793 Leptura aurulenta Fabricius, 1793

VIDEO Leptura aurulenta Fabricius, 1793 VIDEO (klikni na obrázek pro přehrátí videa)

Prodírám se zpět k cestičce s položenými kmeny. Samička na spodní straně stromu ještě stále klade. V dálce opět slyším, ten známí a slyšitelný bzukot.  Stále se přibližuje. Než stačím zvuk zaměřit, na kmen něco těžkopádně dosedne. Další samička. Je tu celkem frmol. Jde viditelně o oblíbené místo, které láká brouky z širokého okolí. Ještě se několikrát vzdálím a pokaždé najdu nějaký nový kus i na dalších menších polenech. To už mě ale zajímá něco zcela jiného.

Malé Karpaty

Malé Karpaty

Prosvětlené mýtinky ... pořezané větvě ... roští ... co víc si přát?

V lese na čerstvě pokácených mladých bucích se pohybuje něco jasně modrého. Není pochyb o majiteli tohoto překrásného zbarvení. Jde o tesaříka alpského Rosalia alpina alpina (Linnaeus, 1758). Už vím, proč jsem byl v mládí tímto broukem naprosto posedlí. Je neskutečné, že se v naší přírodě může vyvinout a pohybovat něco tak úžasného. Tímto tesaříkem musí být okouzlen každý, kdo ho potká. Cizokrajné vzezření druhu nenechává nikoho chladným. Brouk se majestátně pohybuje po kmeni a s nataženými tykadly se zdá ještě větší.

Rosalia alpina alpina (Linnaeus, 1758)

ještě tomu tady chybí Rosalia alpina alpina (Linnaeus, 1758) ... aha ... nechybí ...

Rosalia alpina alpina (Linnaeus, 1758)

... je radost fotografovat tohoto tesaříka ...

Rosalia alpina alpina (Linnaeus, 1758)

vždy rád zapózuje ... a je na něj neskutečně krásný pohled ...

Rosalia alpina alpina (Linnaeus, 1758)

... elegán mezi tesaříky ...

Jenže sametově modrý tesařík je na rozdíl od kladoucích samiček Leptur, velmi obezřetný. Musím se s foťákem přibližovat velmi pomalu a opatrně. Při sebemenším prudkém pohybu, se tesařík dává na útěk. V klestí většinou volí útěk z pomocí zahrabání do listí, nebo se vměstná někam mezi drobné větve, kam na něj nikdo nemůže. Pokud se dotěrného pronásledovatele stále nemůže zbavit, odlétá. 

Rosalia alpina alpina (Linnaeus, 1758)

Rosalia alpina alpina (Linnaeus, 1758) Rosalia alpina alpina (Linnaeus, 1758)

Rosalia alpina alpina (Linnaeus, 1758)

Rosalia alpina alpina (Linnaeus, 1758)

Rosalia alpina alpina (Linnaeus, 1758)

Rosalia alpina alpina (Linnaeus, 1758) Rosalia alpina alpina (Linnaeus, 1758)

VIDEO Rosalia alpina alpina (Linnaeus, 1758) VIDEO (klikni na obrázek pro přehrátí videa)

Jsem mile překvapen, kolik se tady pohybuje jedinců tohoto nádherného druhu. Pobíhají většinou po kládách, které jsou ve stínu. Před poledním sluncem se spíše snaží ukrývat. Na torzech starých buků jsou další a další brouci. Samičky hledají místa ke kladení a samci jen tak bez hnutí sedí. Jako by jim dělali ochranku. Na stojícím bukovém kmenu vypadá tento tesařík majestátně. Nelze se divit, že se stal symbolem evropské druhové ochrany. Tesařík alpský je prostě vděčným objektem každého fotografa a i když je to brouk na příhodných místech velmi hojný a v poslední době se šířící, vždy si vážím každého setkání s ním. Za slabé dvě hodiny jsem tady viděl vše, co jsem si přál vidět a vyfotografovat. Je na čase pokračovat v cestě domů.