1 hour payday loans

O mravenečkovi (a tesaříčkovi) 

(fotobásnička v původní verzi)

Calamobius filum (Rossi, 1790)

Při jedné fotografické výpravě se mi naskytl úžasný pohled na souboj mravence a drobného tesaříka Calamobius filum (Rossi, 1790). Fotil jsem Calamobiuse, ale najednou se z ničeho nic objevil mravenec a začal tesaříka potahovat za tykadlo. Tak jak mravenec rychle přiběhl, stejně rychle i zmizel. Tesařík zůstával po celou dobu naprosto v klidu. Za to mravenec, ten se kolem tesaříka nezastavil. Bylo velmi těžké zachytit tenhle zajímavý výjev. Přesto jsem vytrval téměř bez hnutí pozorovat a fotografovat, tohle náhodné setkání.

Calamobius filum (Rossi, 1790)

Calamobius filum (Rossi, 1790)

Calamobius filum (Rossi, 1790)

Zde může začínat fikce (může zde ovšem také končit)

Jako průvodní text u fotografií jsem vybral známou dětskou básničku. Byla nalezena ve sbírce největšího českého básníka, spisovatele, vynálezce, malíře, filosofa, aviatika, pedagoga a prvního středoevropského patafyzika Járy (da) Cimrmana. Mnozí z vás bohužel znají spíše upravenou verzi Josefa Kožíška doplněnou ilustracemi Ondřeje Sekory. Což je škoda. Je třeba si objasnit fakta. Josef Kožíšek si ji údajně vybavuje z dětství. Podle jeho slov mu ji babička předčítala ze sbírky nějakého muže, který se v její chaloupce kdysi zastavil. Zůstal přes noc. Sbírku tam tehdy, alespoň podle slov babičky, zapomněl. Ráno měl však naspěch. Ještě mu vyprávěla, ale to už odbočujeme, že devět měsíců po této noci se malý Josef narodil. Zpět však k básničce. Kožíšek se rozhodl toto rozsahem malé, významem však velké dílo publikovat. A to i s ilustracemi svého kamaráda Ondřeje Sekory. Málo kdo však ví, že tehdy ještě mladý Ondra, neuměl nakreslit tesaříka. Přemluvil tak Kožíška, aby tuhle postavu z původního textu vypustil. Díky této drobnosti došlo k tomu, že mravenečky zná každé malé dítě. U tesaříků už tomu tak bohužel není. Přitom stačilo málo. Ano, publikovat básničku v originálním znění původního autora. Tento drobný okamžik v dějinách mohl posunout entomologii o skok vpřed. Může nás sice uspokojit, že Ondřej Sekora se snažil vše později napravit. Naučil se kreslit brouky a dokonce je ve svém díle později upřednostňoval. My teď víme proč. Zřejmě ho trápilo svědomí. Ale odpouštíme mu. Brouky a nakonec i tesaříky se naučil kreslit opravdu hezky.

Calamobius filum (Rossi, 1790)

Polámal se tesaříček, ví to celá obora,

Calamobius filum (Rossi, 1790)

o půl noci zavolali mravenčího doktora.

Calamobius filum (Rossi, 1790)

Doktor klepe na srdíčko, potom píše recepis,

Calamobius filum (Rossi, 1790)

třikrát denně stéblo trávy, bude zdravý jako rys.

Calamobius filum (Rossi, 1790)

Dali stébla podle rady, tesaříček stůně dál.

Calamobius filum (Rossi, 1790)

celý den byl jako v ohni, celou noc jim proplakal.

Calamobius filum (Rossi, 1790)

Čtyři stály u postýlky, pátý těšil neplakej,

Calamobius filum (Rossi, 1790)

pofoukám ti na bolístku, do rána ti bude hej.

Calamobius filum (Rossi, 1790)

Pofoukal mu na bolístku, pohladil ho po čele,

Calamobius filum (Rossi, 1790)

hop a zdravý tesaříček, ráno skáče na stéble!

Důležité upozornění: Někomu se může zdát předchozí text pouhou fikcí. Pokud pomineme, že i tohle slovo použil poprvé právě Cimrman ve svém fyzikálním díle: „Budoucnost patří aluminiu“, může mít čtenář z části pravdu. Každá pravda je ovšem založena na počátečním omylu, dle známé filosofie externismu odporující spíše tradičnímu solipsismu.

Zde může fikce končit (může to být ovšem i její začátek).