1 hour payday loans

Cardoria scutellata - duben

Biatorbágy

V okolí Biatorbágy je dostatek vhodných míst k hledání tesaříka Cardoria scutellata (Fabricius, 1792).

Začaly první teplé dny a s tím i otázka kam vyrazit na první opravdovou jarní výpravu. Celou zimu si člověk plánuje do podrobností, kam bude všude jezdit a spřádá si své plány na sezónu. Až to ale opravdu přijde, bývá to většinou trochu jinak. Vždy do toho něco vleze. Nejvíce nevyzpytatelné bývá jarní počasí, které není někdy tak dobré jak by bylo potřeba. Celý týden je krásně a o víkendu jako naschvál začne pršet. Plánování je k ničemu. Mám rád akce typu "teď se rozhodnu a jedu". Ty většinou bývají opravdu nejvydařenější. I když jsem si s myšlenkou na tuhle výpravu pohrával prakticky celý duben, ten opravdový čas přišel až v druhé polovině měsíce. Hlavním hnacím motorem byly rozhovory s maďarským kolegou Nikolou. Jeho znalost místních poměrů je k nezaplacení. U nás se zdá být ještě na všechen ten hmyzí život brzy, ale v Maďarsku je všechno jinak. Proto jsem měl už dlouho jasno. První jarní výprava bude do téhle na hmyz velmi bohaté země. Čekal jsem jen na ten správný den, kdy vyrazit. Opravdový den "D". Počasí bylo nestálé a nechtěl jsem jít do velkého rizika. Neustále jsem sledoval vývoj počasí na internetu. Teploty se ustálily a každý den bylo více a více tepleji. Místy uměla zahrozit nějaká ta přeháňka, ale s tím se na jaře musí počítat. Večer se přes celé Maďarsko honily bouřky. Přesto jsem brzy ráno vstal a opět se kouknul na internet. Obloha už měla být vymetená. Dlouho jsem neváhal a rychle se začal balit.

Jaro.

Všude kolem mě poletovalo spoustu hmyzu ... pohyb byl všude ... vychutnával jsem si to ... po dlouhé zimě to konečně přišlo ...

Lethrus apterus (Laxmann, 1770)

Lethrus apterus (Laxmann, 1770) Lethrus apterus (Laxmann, 1770)

Lethrus apterus (Laxmann, 1770). Chodbičkové bitky jsou na denním pořádku života samců.

Kolem sedmé hodiny ranní už přejíždím hraniční přechod za Bratislavou a vjíždím do země hmyzu zaslíbené. Mířím si to směrem k Budapešti. Okolí hlavního města skrývá spoustu zajímavých lokalit. V okolních vesnicích se zachoval ten pravý zemědělský život. Políčko střídá políčko a mezi nimi remízky či bohaté sady s ovocnými stromy. Mnohdy již opuštěné. Tady není vše sjednoceno do jednoho obrovského pole jako u nás. Cestou mám chuť snad každou chvíli zastavit. Tolik potencionálních a vhodných lokalit lze vidět jen málokde. Nenechávám se zlákat a mířím dále na východ. Jelikož si nevybírám pro své putování dálniční síť, cestu po místních komunikacích mi ztrpčuje jen značení. I když jsem v Maďarsku najezdil mnoho kilometrů, stále si jaksi nemůžu na jejich značení zvyknout. Problémy mi dělá zelená barva značek, která je stejná pro označení místních obecních zajímavostí jako pro značení hlavních silničních tahů. Navíc, než si přečtete krkolomný název obce, tak už z obce vyjíždíte. Výlet se pak stává velmi zábavný. Jedu přes mosonněco na székesněco přes szomněco. Naštěstí si zřejmě krkolomnost svého jazyka místní uvědomují a tak se vyskytují zcela hojně značky s číslem komunikace, po které se právě pohybujete. To je mnohdy jediná možnost pro základní orientaci. Cesta ovšem probíhá bez větších problémů a vše mi vynahrazuje dobrá nálada způsobená stále rostoucí teplotou a krásou okolní krajiny. Po deváté hodině jsem na místě.

Dorcadion fulvum fulvum Scopoli, 1763

Dorcadion fulvum fulvum Scopoli, 1763 mi připomíná čínské akrobatické umělce na provazech ...

Dorcadion fulvum fulvum Scopoli, 1763

008 Dorcadion fulvum fulvum Scopoli, 1763

Dorcadion fulvum fulvum Scopoli, 1763

Dorcadion fulvum fulvum Scopoli, 1763 si pochutnával na travičce. Vidět ho po dlouhém zimním půstu je balzám na duši.

První dojem je velmi rozpačitý. Po vydatné večerní bouřce je porost stále lehce mokrý. Sluneční paprsky se ale vydatně snaží a za chvíli vysuší i poslední kapky na podrostu. Věnuji se tedy zejména podrobnému prozkoumání lokality. Zejména rostlin. Nacházím větší množství živné rostliny tesaříka, kvůli kterému jsem na místo přijel. Ale k tomu až později. Slunce asi po půlhodince dokonalo svou práci a začíná opravdové hmyzí rojení. Na tohle jsem čekal celou zimu. Už jsem pomalu zapomněl, jak to vypadá a jak je úžasné to pozorovat. Jen tak stojím a pozoruji dění kolem.

Dorcadion aethiops Scopoli, 1763

Dorcadion aethiops Scopoli, 1763 Dorcadion aethiops Scopoli, 1763

Dorcadion aethiops Scopoli, 1763

Dorcadion aethiops Scopoli, 1763 byl na lokalitě nejhojnějším dorcadionem.

Nejvíce si všímám práci chrobáků Lethrus apterus (Laxmann, 1770). Jsou všude. Mám pomalu strach někam stoupnout, abych některého nerozšlápnul. Jejich počínání je úžasné a v jedné z minulých výprav jsem je již popisoval. Přesto sledovat samčí souboje při hájení jejich vytvořené chodby jsou úžasné. Pobíhají a shánějí nějaký ten lístek, který hbitě vtáhnou do obydlí, kde na něj čeká samička. Samci se tak potkávají po cestě a boj začíná při každém menším kontaktu. Kromě těchto místních rváčů tady pobíhá i hodně dorcadionů. V nízké trávě jsou k nepřehlédnutí. Hojní jsou zde zejména tři nejběžnější druhy Dorcadion aethiops Scopoli, 1763, Dorcadion fulvum fulvum Scopoli, 1763 a Dorcadion pedestre pedestre Poda von Neuhaus, 1761. Jsou to mí oblíbenci a setkání s nimi je krásným zážitkem. I když jsou to hojní zástupci tak po zimním absťáku je to pohled k nezaplacení. Přes cestu přeběhnul i krásný střevlíček Callistus lunatus (Fabricius, 1775). Dostávám se do transu. Je tu i několik zobonosek a jiných nosatců. Opravdové broučí hemžení.

Řebříček obecný (Achillea millefolium L.) Phytoecia pustulata (Schrank, 1776)

Phytoecia pustulata (Schrank, 1776)

Drobný a nenápadný tesařík Phytoecia pustulata (Schrank, 1776) se vyskytoval všude v okolí své živné rostliny. Tou je řebříček obecný (Achillea millefolium L.). Poletoval z rostliny na rostlinu a vyfotit ho byl téměř nadlidský výkon.

S přibývajícím časem a teplotou se začínám věnovat hlavně tesaříkům. Na bohaté porosty řebříčku obecného (Achillea millefolium L.) naletují po desítkách tesaříčci Phytoecia pustulata (Schrank, 1776). V odpoledním parnu, kdy teplota dosahuje v této době úmorných 22°C jsou to velmi živý obyvatelé této rostlinky. Až teď doceňuji nápad přibalit si už na výpravu alespoň malou síťku. Tak se má šance ho dostihnout mírně zvyšuje. Přesto celkem slušně prověřuje mou pozornost a postřeh. Na řebříček náhodně přistane i větší a minimálně stejně krásný kousek tesaříka Musaria affinis affinis (Harrer, 1784).

Srpek obecný (Falcaria vulgaris Bernh.) Srpek obecný (Falcaria vulgaris Bernh.)

Srpek obecný (Falcaria vulgaris Bernh.) je živnou rostlinou tesaříka Cardoria scutellata (Fabricius, 1792).

Od rána, kdy jsem na místo přijel, hledám ovšem něco jiného. Pátrám po rostlinkách srpku obecného (Falcaria vulgaris Bernh.). Prvně jsem trochu zklamaný, že tady rostlinka není v takovém zastoupení jako bych si představoval. Je jich tu ale stále dost na to, aby dokázaly hostit celkem slušný počet tesaříků závislých právě na této rostlině. Lozím po kolenách kolem srpků a doufám, že nějaký ten kousek najdu. V ranní hodiny, kdy se porost vzpamatovává z noční bouřky, se mi moc optimismu nedostává. Po tesaříkovi ani památky. Měl jsem informace o jeho výskytu na lokalitě už asi před měsícem a tak začínám myslet na nejhorší. První nepatrný úspěch se dostaví asi po dvou hodinách usilovného hledání na lokalitě. Vidím lézt první samičku hledaného tesaříka Cardoria scutellata (Fabricius, 1792). Hnedle o kousek dál jí leze naproti samec. Samička má poškozenou krovku a samec jedno tykadlo. Mám však velký důvod k radosti. Je to ale jen začátek. Pomalé vysoušení trávy probouzí tyhle tesaříky k životu a karta se obrací. Tesaříci začínají nalítávat na živné rostliny. Ve vzduchu jsou nepřehlédnutelní. Začíná to být velmi zajímavé a užívám si každou minutu na lokalitě. Není čas na přestávku. "Furt se něco děje" a musím být samozřejmě "furt ve střehu". Nevnímám spálený krk ani hlad. Stíhám jen usrknout trochu vody. Větší oddych mi dopřejí až obláčky na obloze v pozdních odpoledních hodinách. Rojení ustává a je čas na rekapitulování.

Cardoria scutellata (Fabricius, 1792)

Cardoria scutellata (Fabricius, 1792) Cardoria scutellata (Fabricius, 1792)

Cardoria scutellata (Fabricius, 1792)

Cardoria scutellata (Fabricius, 1792). Cíl výpravy splněn.

První jarní výlet se opravdu vydařil. Našel jsem víc, než jsem původně chtěl nalézt. Proniknul jsem do bionomie jednoho krásného tesaříka a ověřil si teorii přímo v terénu. Vše na úžasném místě za bezchybného počasí. Díky Maďarsko. Rád se budu vracet. Vyrážím na cestu domů.

Přejezd přes most z Komárom do Komárova.

Welcome to Slovakia. Přejezd přes most z Komárom do Komárova. Všimněte si zejména barokního lustru nahoře.