1 hour payday loans

Opsilia coerulescens - červen

Lokalita Opsilia coerulescens (Scopoli, 1763)

Od dětství jsem žil v představě, že v trávě žije jen Ferda mravenec a brouk Pytlík ... nastal čas podívat se pravdě do očí ...

Při svých prvních jarních výpravách jsem si stačil všimnout několika nadějných míst se zajímavým složením květeny. Zejména jsem se zaměřil na pozorování rostlin, které by mohly hostit některé zajímavé tesaříky. Teď v polovině června přišla ta správná doba, abych si své teorie možného výskytu ověřil v praxi. Vydávám se tedy na místečko v okolí vesničky Rohatec, kde místní květena dosahuje značné druhové pestrosti.

Hadinec obecný (Echium vulgare L.) Hadinec obecný (Echium vulgare L.)

Hadinec obecný (Echium vulgare L.) slouží jako živná rostlina tesaříka Opsilia coerulescens (Scopoli, 1763).

Prvně si prohlížím bohaté porosty hadince obecného (Echium vulgare L.). Název rostliny je odvozen od pověr, které tvrdily, že hadinec dokáže vyléčit následky hadího uštknutí. Ve skutečnosti obsahuje hadinec jen určité množství dezinfekčních látek. Tahle nepřehlédnutelná květina rozšířená téměř po celé Evropě je živnou rostlinou pro tesaříka Opsilia coerulescens (Scopoli, 1763). Tesařík to není nikterak vzácný a je rozšířen se svou živnou rostlinou všude v teplejších oblastech. Jeho atraktivní vzhled mě ale vybízel k pořízení několika fotografií do mé sbírky.

Opsilia coerulescens (Scopoli, 1763)

Opsilia coerulescens (Scopoli, 1763) Opsilia coerulescens (Scopoli, 1763)

Opsilia coerulescens (Scopoli, 1763)

Opsilia coerulescens (Scopoli, 1763) Opsilia coerulescens (Scopoli, 1763)

Opsilia coerulescens (Scopoli, 1763)

Opsilia coerulescens (Scopoli, 1763)

Tesaříci Opsilia coerulescens (Scopoli, 1763) byly téměř na každé rostlině. Nehybně seděli na stonku, kde byli dobře maskováni.

Hned po zaparkování auta si v blízkém okolí všimnu malé skupinky hadince obecného (Echium vulgare L.). Dávám se okamžitě do letmého průzkumu. Mé teorie o výskytu tohoto tesaříka na lokalitě se potvrdily jako správné. První objevený tesařík sedí bez hnutí na stonku hadince a až po chvíli mě zahlédne. Z jeho pohledu vyčtu několik nevhodných výrazů o tom co ho tady takhle brzy po ránu otravuji. Neobtěžuje se nikterak utíkat a jen se posune schovat za stonek. Další dva tesaříci sedí na vedlejším hadinci a s přibývajícími minutami jsou k zahlédnutí i kopulující páry. Postupně procházím všechny rostliny a dělám jednu fotografii za druhou. Jsem spokojený a je čas se začít věnovat i jiným neméně zajímavým travním druhům.

Lokalita Calamobius filum (Rossi, 1790) Calamobius filum (Rossi, 1790)

Lokalita nepatrného tesaříka Calamobius filum (Rossi, 1790) a jedinec na stonku trávy.

Calamobius filum (Rossi, 1790)

Calamobius filum (Rossi, 1790) je velmi drobný tesařík, který se obtížně hledá a ještě obtížněji fotografuje.

V okolí mého bydliště, kde se rozprostírají bohaté louky pátrám už nějaký čas po zcela nenápadném druhu tesaříka Calamobius filum (Rossi, 1790). Velikostně určitě nepatří k obrům mezi tesaříky. Louky v okolí mého bydliště jsou zřejmě příliš vlhké a zřejmě tomuto tesaříkovi nevyhovují. Tady je to ovšem zcela jiné. Suché louky nacházející se v okolí rozlehlých borových lesů jsou pro tesaříka ideální. Nemusím také hledat dlouho a na vyšší trávě v okolí malých borovic nacházím prvního samce. Sedí bez hnutí na lístku trávy. Je pouhým letmým pohledem téměř neviditelný. Vedle nacházím další dospělce. Někteří spadnou při vyrušení do podrostu. Tam už není šance je pro svou drobnou velikost najít. Tesařík je zde velmi hojný a vyhledává vyšší trávu, která se tady nachází téměř všude v blízkosti lesa. Zřejmě se poslední dobou tento druh velice rychle šíří a daří se mu. Vyhovovat by mu mohlo i hospodářství posledních desetiletí, kdy už nejsou veškeré louky a meze využívány pro pastvu a zarůstají vyššími travinami. Může se také šířit na neudržovaných plochách v okolí železničních náspů, silnic či elektrického vedení.

Pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias L.)

Řídké porosty pryšce chvojky (Euphorbia cyparissias L.) jsou dalším místem kde lze najít zajímavý druh tesaříka.

Oberea erythrocephala (Schrank, 1776) Oberea erythrocephala (Schrank, 1776)

Oberea erythrocephala (Schrank, 1776) Oberea erythrocephala (Schrank, 1776)

Oberea erythrocephala (Schrank, 1776)

Oberea erythrocephala (Schrank, 1776) je k nalezení v okolí živné rostliny - pryšce chvojky (Euphorbia cyparissias L.).

To druh Oberea erythrocephala (Schrank, 1776) je vázán na pryšec chvojku (Euphorbia cyparissias L.). Už při své jarní výpravě jsem tady pryšec nacházel celkem hojně a tak zbývalo jen najít tesaříka. Hledání rostliny i tesaříka bylo trochu složitější, než jsem si prvně představoval. Pryšec už odkvétal a nešel nalézt tak snadno jak tomu bylo při mé minulé návštěvě, kdy jeho žluté květy byly už z dálky nepřehlédnutelné. Naštěstí ho tady bylo v okolí cest dostatek a tak zbývalo jen trpělivě hledat tesaříka. Práce to byla úmorná, ale jak je vidět z fotografií, výsledky se nakonec dostavily. Při hledání jsem navíc objevil i další zajímavé druhy. Na květech šli zahlédnout kromě běžných tesaříků také dva zajímavé druhy Stenopterus rufus (Linnaeus, 1767) a Stenopterus flavicornis Küster, 1864.  V trávě pak náhodně i další druhy jako Phytoecia nigricornis (Fabricius, 1781), Phytoecia virgula (Charpentier, 1825). Překvapením pro mě byl velmi vzácný nález druhu Opsilia uncinata (Redtenbacher, 1842). Kromě tesaříků se tady vyskytovaly zajímavé druhy nosatců a také krasců. Z těch zde byly ve větším množství k nalezení zejména velice drobní zástupci rodu Cylindromorphus sp. Na místo se budu určitě rád vracet. Předpokládám, že může nabídnout další vzácné a nečekané nálezy.