1 hour payday loans

Sedlec - duben

PP Skalky

PP Skalky
PP Skalky u Sedlece

Cíl další výpravy byl již předem domluvený. Měl jím být kousek příhraniční cesty u rakouských hranic za obcí Sedlec na jižní Moravě. Zde se nachází přírodní památka Skalky. Místo je zajímavé výskytem teplomilné flóry na litavských vápencích. Vzácná flóra samo sebou láká vzácný hmyz. Ten nás zajímal především. Když podotýkám nás, myslím tím mě a Aleše, který přislíbil svou účast na této již ryze jarní výpravičce. Ihned měl několik dalších tipů, které místa navštívit v okolí a po cestě. Jelikož se lokalita nachází v chráněné krajinné oblasti Pálava, nabízela se spousta dalších míst v okolí, které by stálo za to navštívit.

PP Skalky - pohled na Mikulov

PP Skalky - pohled na Mikulov

Chtěli jsme se ale v prvé řadě soustředit na poznání kousku přírody, který jsme doposud neměli tu čest navštívit. Vyjeli jsme samozřejmě ráno, abychom dorazili na lokalitu v době, kdy se bude příroda teprve probouzet. Předpověď počasí byla více než příznivá. Slibované slunečno a teplo s vymetenou oblohou se potvrdilo. Do kouzelného kousku přírody jsme dorazili v pohodě a cestou se nijak nezdržovali. Přivítalo nás předpovídané horko s pražícím sluníček hned z rána. Trošinku nás zamrzel silněji pofukující větřík. Vyrazili jsme ale směle na průzkum.

Cleonis pigra (Scopoli, 1763)
Cleonis pigra (Scopoli, 1763)

Cleonis pigra (Scopoli, 1763)

Na písčité cestě nešlo přehlédnout velkou populaci hrabalek, kde si v písku samičky zhotovovaly hnízda. Ve větru se honilo spoustu motýlů. Zejména pak naše dva druhy otakárkovitých - Otakárek fenyklový a Otakárek ovocný. Z brouků mě začal k focení nejvíce zajímat svižník zvrhlý Cicindela hybrida hybrida Linnaeus, 1758. Ten je vázán na suchá písčitá stanoviště a zde má vhodné podmínky k vývoji. Svižníci byli trochu ve výhodě a využívali foukajícího větru k prodloužení svého krátkého letu. Těmito skoky s krátkým letem dokáží utéci svým potencionálním nepřátelům. Jejich ostražitost mě celkem znemožňovala vyfocení tohoto plachého druhu, který je za svitu poledního slunce velice aktivní. Dokáží vás zpozorovat několik metrů před váma a rychle uletět. Tak se stávají pro běžné nesoustředěné pozorovatele takřka neviditelnými.

Maladera holosericea (Scopoli, 1772)

Maladera holosericea (Scopoli, 1772)

Stejné je to i s dalším druhem svižníka, kterého jsem tu ve větším počtu  pozoroval. Byl jím svižník polní Cicindela campestris campestris Linnaeus, 1758. Toho lze zastihnout na otevřených stanovištích, polních i lesních cestách či vřesovištích. Tady jsem jej zahlédl spíše na cestě s hlinitým a tvrdším podkladem. Byl o trochu méně ostražitý než předchozí druh. Zejména pak zamilované páry, které by se nechali vzít i do ruky, jen aby nemusely přerušit své vášnivé hrátky. Přes cestu jsem viděl pobíhat spoustu dalších zajímavých druhů. Kupříkladu jednoho z našich největších rýhonosců Cleonis pigra (Scopoli, 1763). Dalším známým obyvatelem písčité cesty byl hojný potemník písečný Opatrum sabulosum sabulosum (Linnaeus, 1761), kterého se mi podařilo vyfotit nezabláceného, jak často bývá.

Cicindela campestris campestris Linnaeus, 1758

Cicindela campestris campestris Linnaeus, 1758 Cicindela campestris campestris Linnaeus, 1758

Cicindela campestris campestris Linnaeus, 1758

Cicindela campestris campestris Linnaeus, 1758

Slunečné počasí vyhnalo na cestu i dorcadiony. Ti patří mezi první jarní nedočkavce mezi tesaříky. Často zde bylomožné spatřit zejména kozlíčka písečného Pedestredorcadion pedestre pedestre (Poda, 1761), ale zahlédl jsem i kozlíčka hnědého Carinatodorcadion fulvum fulvum (Scopoli, 1763). Dokonce mě překvapil i nález střevlíka měděného Carabus cancellatus cancellatus Illiger, 1798, vyhřívající se na polní cestě. Pak přede mnou přes cestu přeběhla majka Meloe scabriusculus Brandt & Erichson, 1832, táhnoucí si svůj obrovský zadeček. Příjemným překvapením bylo i objevení chroustka hedvábného Maladera holosericea (Scopoli, 1772) lezoucího po cestě.

PP Skalky

Cesta vedoucí přes PP Skalky

Pedestredorcadion pedestre (Poda, 1761) Pedestredorcadion pedestre (Poda, 1761)

Carinatodorcadion fulvum fulvum (Scopoli, 1763) Opatrum sabulosum sabulosum (Linnaeus, 1761)

Kozlíčci Pedestredorcadion pedestre pedestre (Poda, 1761),  Carinatodorcadion fulvum fulvum (Scopoli, 1763) a potemník Opatrum sabulosum sabulosum (Linnaeus, 1761)

PP Skalky

PP Skalky - pohled na Mikulov

Panoramatické pohledy na PP Skalky a blízké okolí

Carabus cancellatus cancellatus Illiger, 1798

Carabus cancellatus cancellatus Illiger, 1798 Carabus cancellatus cancellatus Illiger, 1798

Carabus cancellatus cancellatus Illiger, 1798

Carabus cancellatus cancellatus Illiger, 1798

Po přejetí několika kilometrů jsme se ocitli v kouzelném místě ke kterému není co dodat a každý entomolog jej minimálně jednou za rok navštíví. Tím místem jest Pálava, přesněji řečeno Pavlovské vrchy a jejich okolí. Tyto nádherné přírodní útvary lákají turisty z celé Evropy. Nás lákaly také. Samozřejmě z jiných důvodů než pro lození z kopce do kopce. Zjistili jsme zde velmi zajímavé podrobnosti. Podle našeho aktuálně provedeného inventarizačního průzkumu musím potvrdit, že turisti jsou zde hojní a na příhodných místech až velmi hojní. Dokonce jsme se dozvěděli i něco o jejich bionomii.

Pálava

Pavlovské vrchy

Zdržovali se jak na stinných tak na slunečných místech. Zaměřovali jsme se zejména na samičky tohoto druhu, které již byly v prvním stádiu svleku což nás zejména u mladších kusů velmi potěšilo. Ale u některých starších imag to bylo méně vhodné. Pro letošek musíme počítat minimálně s rozchodem jednoho páru. Protože jsme našli po cestě jedny klíče od auta, které nějaký nešikovný samec ztratil. Za což ho samička určitě nepochválí. Zejména pokud přicestovali z větší dálky. Všichni jedinci tohoto zajímavého druhu jedí vše a za jakýchkoliv okolností. V chůzi, ve stoje, v leže i při běhu. Jediné co je zajímá je vylézt co nejvýše. Při tom si dávají záležet hlavně na to, aby je při této činnosti někdo vyfotil. My jsme sice s velkou námahou vylezli také do několika výše položených a nesnadno přístupných míst, ale naopak jsme se snažili o to, aby nás při tom nikdo nevyfotil. Nebyl by to totiž hezký pohled.

Dicerca moesta (Fabricius, 1793) Dicerca moesta (Fabricius, 1793)

Výleťáky krasce Dicerca moesta (Fabricius, 1793)
Pálava

Nahoře vpravo mává Apačský náčelník Vinnetou společně se svým přítelem a pokrevním bratrem Old Shatterhandem

Den příjemně utekl a počali jsme přemýšlet o návratu domů. Po cestě jsme museli zastavit v Lednici na větší kofolové osvěžení, které přišlo v pravý čas. Teploty takřka letní nás pořádně vysmahly a dvojitá dávka tekutého moku nás opět nakopla. V Hodoníně jsme se s Alešem rozloučili a já se začal těšit na to až si budu prohlížet doma všechny fotky a hodnotit zdařilou výpravu. Počítám, že to nebude trvat dlouho a opět podlehnu volání Pavlovských vrchů a jejich okolí. Už teď se na to těším.