1 hour payday loans

Rohatec - duben

Rohatec - Váté písky

Rohatec - Váté písky Rohatec - Váté písky

Rohatec - Váté písky

Poslední dny jsem trpěl nedostatkem času a na nádherně teplé počasí se musel koukat pouze z okna. Určitě ten pocit bezmocnosti znáte. Dřepíte v práci a promítáte si v hlavě jaké skvělé zážitky vám právě unikají. Když si pak představíte, jak se v teplém poledni prohání všude brouci tak by jste nejradši napsali výpověď. Ale to určitě nedělejte. I když by jste na pracáku měli spoustu času na chození po přírodě, těžko by jste to vysvětlovali doma manželce. Nezbývá nic jiného než čekat na jakoukoliv chvíli volna, kdy se můžeme utrhnout od všedních starostí a dopřát si trochu té relaxace. Podařilo se mi nějaký ten čas vyšetřit a tak jsem začal přemýšlet kam vyrazit. Chtěl jsem zopakovat výpravu na Váté písky, kterou jsme uspořádal v nedávné době. Byl jsem obhlížet borovice kolem cesty vedoucí přes písky. Tenkrát jsem zvolil část u Bzence přívozu. Rozhodnul jsem se tedy opět pro Váté písky, ale pro změnu oblast směrem od Rohatce.

Rohatec - Váté písky

Rohatec - Váté písky

Vyjíždím rychlostí blesku z domova a auto nechávám stát za částí obce Rohatec - Soboňky. Připravím si v rychlosti ještě mou kompaktní digitální mašinu a už si to valím svižným krokem po cestě na Váté písky. V teplém poledním počasí to ve vzduchu voní po kvetoucích borovicích. To je ideální čas na hledání takových druhů brouků, které právě rozkvetlé borovice vyhledávají. Škoda jen, že je pokročilejší doba a brouci už jsou za pražení poledního slunce velmi aktivní. Všude byla vidět přítomnost chroustů, kteří zde letos způsobili kalamitu. Po cestě se válí mrtvá těla a torza těchto brouků. Kolem stromů poletují desítky aktivních jedinců. Před vstupem na písky mě zaujme kvetoucí jabloň, která je jako rajská zahrada v poušti. Kolem hlučně krouží zlatohlávci, chrousti a spousta drobných druhů, které nejdou v letu rozpoznat. Okamžitě se dávám do průzkumu.

Váté písky Váté písky

Oklep borovic u Rohatce

Zjišťuji tady spoustu zajímavých obyvatel. Nejpočetněji jsou zde zastoupeni kovaříci čeledi Elateridae, nosatci podčeledi Curculioninae a slunéčka Coccinellinae. Z tesaříků potkávám ve velkém množství jednoho z nejhojnějších zástupců tesaříka Grammoptera ruficornis (Fabricius, 1781). I když se moc snažím ho vyfotit, nedostává se mi od tohoto drobného broučka pochopení pro mou práci. Ihned velmi hbitě odlétá a vyfotit ho je tkřke nemožné. Z nosatců jsou tady kupříkladu i druhy jako krásný a dlouhonosý nosatec žaludový Curculio glandium Marsham, 1802. Jeho nosec může být u samic delší než zbytek těla. Dalším četným broučkem je tady také zobonoska podčeledi Rhynchitinae, fialově zbarvená zobonoska révová Byctiscus betulae (Linnaeus, 1758). Byli tady i broučci podčeledi Dasytinae, kteří preferují stepní vegetaci ale vyhledávají i kvetoucí byliny a keře. Odcházím od této broučí oázy a vydávám se do vyprahlých míst písčité stepi. Soustředím se na okrajové a solitérní borovice, které zkouším prozkoumávat. Nejvíce mě zajímají právě kvetoucí stromy, které lákají jednoho ze vzácnějších tesaříků. Všude přítomní páteříčci tmavý Cantharis obscura Linnaeus, 1758 se mi však pletou pod ruky a při letmém pohledu jdou zaměnit právě s hledanou Cortoderou. Snažím se najít celkem vzácný, nebo spíše problematicky hledatelný druh Cortodera femorata (Fabricius, 1787). Při první výpravě se mi podařilo najít a vyfotit dvě imaga. Tentokrát jsem však vyšel naprázdno. Snad i proto, že od rána foukal nepříjemný vítr, který může nutit některé druhy opustit větve stromů a skrýt se do trávy či jiného úkrytu.

Cortodera femorata (Fabricius, 1787)

Cortodera femorata (Fabricius, 1787)

Dalším tesaříkem který šel objevit na borových větvích byl Pogonocherus decoratus Fairmaire, 1855. Tento druh je pouze lokálně rozšířený na příhodných místech rozsáhlých borových porostů. Napadá pouze oslabené větvičky kde ho také můžeme od časného jara zastihnout. Z kovaříků tady nejčastěji byli např. Selatosomus aeneus (Linnaeus, 1758), Prosternon tessellatum (Linnaeus, 1758), Dalopius marginatus (Linnaeus, 1758), Ampedus balteatus (Linnaeus, 1758), Ampedus glycereus (Herbst, 1784) a další. Z druhů slunéček Coccinellinae zde bylo na větvičkách časté slunéčko velké Anatis ocellata (Linnaeus, 1758). Největší středoevropské slunéčko je lesní druh, kde hlavně na jehličnatých stromech pronásleduje mšice. Ještě musím zmínit mandelinku Chrysolina sanguinolenta (Linnaeus, 1758), která byla velmi častá na travnatém porostu po celé oblasti Vátých písků. Její larva se vyvíjí na rostlince Linaria vulgaris Mill..

Pogonocherus decoratus Fairmaire, 1855

Pogonocherus decoratus Fairmaire, 1855

Pogonocherus decoratus Fairmaire, 1855

Z vyprahlé jihomoravské pouště odcházím asi po dvou hodinách a krom zajímavých setkání s ještě zajímavějšími druhy si taky odnáším krásně opálený krk do červené barvy. Mířím směrem k autu a občas ještě zkouším ohledat nějakou tu borovou větvičku. Ovšem již bez objevení nějakého zajímavého broučka. Cestou chytám druhý dech a dostávám ještě jeden nápad na prozkoumání jedné malé lokalitky.

Soboňky

Soustava rybníků - Soboňky u Rohatce

Všude bylo k vidění kalamitní řádění chroustů maďalových Melolontha hippocastani Fabricius, 1801. Zejména okolní duby byly téměř bez listů a z jedné menší větvičky šlo sklepnout i padesátku těchto brouků. Mezi chrousty maďalovými šlo objevit i chrousta obecného Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758), který zde ale nebyl v takovém množství. Pohled na většinu listnatých stromů byl však víceméně děsivý.

Melolontha hippocastani Fabricius, 1801

Melolontha hippocastani Fabricius, 1801 Melolontha hippocastani Fabricius, 1801

Melolontha hippocastani Fabricius, 1801

Melolontha hippocastani Fabricius, 1801

Větve byly obsypány chroustem Melolontha hippocastani Fabricius, 1801

Melolontha hippocastani Fabricius, 1801

Melolontha hippocastani Fabricius, 1801 Melolontha hippocastani Fabricius, 1801

Melolontha hippocastani Fabricius, 1801 Melolontha hippocastani Fabricius, 1801

Melolontha hippocastani Fabricius, 1801

Melolontha hippocastani Fabricius, 1801

Na několika málo zbylých vrbových výhoncích šlo objevit vedle chroustů i některé druhy mandelinek. Všude byla hojná zejména mandelinka topolová Chrysomela populi Linnaeus, 1758. Ta sice patří k nejběžnějším druhům rodu, ale je velice pěkná. Její larvy můžou udělat také pěknou kalamitu, pro změnu na topolech. Tam dokáží během okamžiku zbavit strom kompletně od listů.  

Chrysomela populi Linnaeus, 1758

Chrysomela populi Linnaeus, 1758 Chrysomela populi Linnaeus, 1758

Chrysomela populi Linnaeus, 1758

V blízkosti rybníku mě zaujal vysoký rozkvetlý šeřík. Na jeho květech a v okolí to doslova tepalo broučkařským životem. Kromě častých zlatohlávků, kteří nalétávali na květy spíše v horních partiích a všude přítomných chroustů, zde šlo zahlédnout celou řadu zajímavých broučích obyvatel. Mimo druhy se kterými jsem se setkal již v okolí písků mi udělal radost nález jednoho malinkatého tesaříčka. Byl jím kozlíček ovocný Tetrops praeustus (Linnaeus, 1758). Ten je pouze 3 - 4 mm velký a málem unikl mé pozornosti. Radost jsem neměl z jeho vzácnosti, která není moc velká. Spíše z jeho těžké hledatelnosti způsobené svou zanedbatelnou velikostí. U rozkvetlého keře jsem se pozdržel dlouhou dobu a snažil se, aby mému oku neunikl žádný ze vzácnějších broučích nájemníků. Čas však plynul ukrutnou rychlostí a tak jsem se nakonec rozloučil i s touto lokalitou. Určitě se na tohle místo ještě letos vrátím. Mám to sem celkem blízko. Už se těším.

Rohatec

Rozkvetlá jabloň u Vátých písků předurčuje příchod teplých dnů ... a bohatý začátek sezóny.

 

Dalopius marginatus (Linnaeus, 1758)