1 hour payday loans

Maďarsko - květen

Rozlehlé skládky dříví

V Maďarsku můžeme najít rozlehlé lesy. K rozlehlým lesům patří také rozlehlé skládky ...

Rozlehlé skládky dříví

... tahle skládka byla opravdu velká ... její konec jsem hledal marně ...

Když poprvé zahlédnu skládku dříví na jedné lesní cestě, tak mi div nevypadnou oči. Čekám nějakou větší hromadu tvořenou z několika stromů, ale tohle předčilo všechna má očekávání. Kolem cesty je z obou stran složené metrové dříví, ale na konec nedohlédnu. Asi po kilometru soustava hromad končí, ale zahlídnu, že u dalších přilehlých cest jsou další skládky. Úžasné. Je mi jasné, že nemám šanci prohledat všechno.

Clerus mutillarius Fabricius, 1775

Clerus mutillarius Fabricius, 1775

Anaglyptus mysticus var. albofasciatus (DeGeer, 1775)

Anaglyptus mysticus var. albofasciatus (DeGeer, 1775)

Protaetia lugubris lugubris (Herbst, 1786) Rhagium sycophanta (Schrank, 1781) - pár

Zlatohlávek Protaetia lugubris lugubris (Herbst, 1786) a tesařík Rhagium sycophanta (Schrank, 1781) - pár

Clytus arietis arietis (Linnaeus, 1758) Plagionotus detritus detritus (Linnaeus, 1758)

Tesaříci Clytus arietis arietis (Linnaeus, 1758) a Plagionotus detritus detritus (Linnaeus, 1758)

Plagionotus arcuatus (Linnaeus, 1758)

Samička tesaříka Plagionotus arcuatus (Linnaeus, 1758) při kladení.

Dávám se do práce a obhlížím jednu kládu za druhou. Počasí mi přeje. Za úmorného horka na klády naletuje spoustu krasců. Zejména drobné protáhlé druhy z podčeledi Agrilinae. Z větších druhů je tady ve větším počtu Chrysobothris affinis. Na první pohled je zde stejné složení brouků jako jsem potkával loňský rok na skládkách dříví u Milovic. Velmi hbitě po kládách pobíhají oba druhy našich Plagionotusů. U nás častější druh tesařík dubový Plagionotus arcuatus (Linnaeus, 1758) je zde v menším počtu než vzácnější druh tesařík dubinový Plagionotus detritus detritus (Linnaeus, 1758). Oba dva druhy pobíhají po sluncem vyhřátém dřevě. Vždy vyběhnou ze svého úkrytu mezi srovnaným dřívím a velice rychle zaběhnou. Někteří se chvíli vyhřívají na čelech metrů. Mezi nimi pobíhá spoustu Clytusů patřících k běžnějšímu druhu Clytus arietis arietis (Linnaeus, 1758). Tak jako u nás je zde hojně zastoupen  Anaglyptus mysticus (DeGeer, 1775)  v obou běžných variacích. Ta méně častá var. albofasciatus (DeGeer, 1775)  je právě na fotografii. Z tesaříků samozřejmě nesmí v tomto období chybět tesařík bukový Cerambyx scopolii scopolii Füssli, 1775 a tesařík Rhagium sycophanta (Schrank, 1781). Toho zde zahlédnu také v jakési velmi zajímavé černé aberaci, se kterou jsem se ještě nesetkal. Prvně myslím, že je to Rhagium mordax, ale po bližším prohlédnutí zjišťuji, že jde skutečně o zajímavě zbarvenou sycophantu. Velký pestrokrovečník Clerus mutillarius Fabricius, 1775 je mi už také velmi známým obyvatelem srovnaného dříví. Radost mi udělá také objevení skrytě žijícího zlatohlávka mramorového Protaetia lugubris lugubris (Herbst, 1786) . S tím se sice setkávám i u nás na jižní Moravě, ale vždy jen ojediněle a tak každé setkání s ním je pěkným zážitkem.

Lacerta viridis (Laurenti, 1768)

Velká ještěrka Lacerta viridis (Laurenti, 1768) měla s velkého množství hmyzu radost ...

Morimus asper ssp. funereus (Mulsant, 1863)

Morimus asper ssp. funereus (Mulsant, 1863)  Morimus asper ssp. funereus (Mulsant, 1863)

Morimus asper ssp. funereus (Mulsant, 1863)  Morimus asper ssp. funereus (Mulsant, 1863)

Morimus asper ssp. funereus (Mulsant, 1863)

Morimus asper ssp. funereus (Mulsant, 1863)

O mé nejpěknější zážitky zde na metrovém dříví se však stará jiný druh brouka. Je to Morimus asper ssp. funereus (Mulsant, 1863). Setkávám se s ním poprvé a musím přiznat, že i když je to brouk hojný tak má své velké kouzlo. Slovo hojný je zde však relativní. V České republice ho nenajdete a na Slovensku jen velmi náhodně. Je to druh jižního tesaříka, který svou severní hranicí zasahuje vzácně právě až na jih Slovenska. V Maďarsku je to naštěstí s jeho výskytem daleko veselejší. Poprvé jej potkávám jak sedí na čele jedné klády na vrcholku hromady dříví. Jeho mohutné a krásně sametově šedo-modré tělo je ve svitu slunce nádherné. I když je to druh podvečerní a večerní, tak jde najít i ve dne. Stačí obracet ležící klády, kde se často schovává. Nebo se dívat k pařezům, kde se také může skrývat. Láká ho čerstvě pořezané dříví, což je mou velkou výhodou. Některé hromady metrového dříví jsou vcelku čerstvé. Tam ho nacházím taky nejčastěji. Dole z pod hřebenu ještě slyším dlouhou dobu řvát motorovou pilu. Utichá až pozdě odpoledne a já už přemýšlím, že by se tam právě Morimus mohl stahovat nejvíce. Chvíli ještě obcházím nekonečné skládky na hřebenu, ale jak se den začne krátit začínám pomýšlet o změně místa.

Lokalita Gnaptor spinimanus (Pallas, 1781)

Lokalita nádherného potemníka Gnaptor spinimanus (Pallas, 1781).

Gnaptor spinimanus (Pallas, 1781)

Gnaptor spinimanus (Pallas, 1781) Gnaptor spinimanus (Pallas, 1781)

Gnaptor spinimanus (Pallas, 1781) Gnaptor spinimanus (Pallas, 1781)

Gnaptor spinimanus (Pallas, 1781)

Gnaptor spinimanus (Pallas, 1781)

Vycházím z lesa a po cestě potkávám potemníka Gnaptor spinimanus (Pallas, 1781). Je to pontomediteránní druh zasahující až do nejjižnějších částí Slovenska. Nebylo by to nic divného, že jej tady potkávám.. Co mě ale zaujalo je jeho hojnost. Všude po cestě i v okolí je vidět jak pobíhá jeden potemník za druhým a to po celé délce cesty. Ta vede kolem nějakého sídla, které spíše vypadá jako nedobytný hrad, až do lesa. Tam se snažím jít po cestě a doufám v zajímavé zážitky. Bohužel po několika stovkách metrů končí stezka uprostřed neprůchodného porostu. Na konci této slepé cestičky je pouze malé koupaliště, které pravděpodobně využívají divoké prasata.

pasťušelektrikušstezkuš

Důmyslné místní pasti nastražené na broučkaře. Plotuš elektrikuš, pasťuš návnaďuš a stezkuš slepuš v křovinuš.

Lokalita Ropalopus macropus (Germar, 1824) Lokalita Ropalopus macropus (Germar, 1824)

Malá lokalitka tesaříka Ropalopus macropus (Germar, 1824)

Objevuji celkem pěkné místečko. Je to taková stepní lokalita se spoustou keříků růží. Ty ještě nejsou všechny rozkvetlé, ale hlavně díky počasí nejsou na květech brouci vidět. Zkouším tak hledat spíše dřevní tesaříky a pátrám po výletových otvorech. Na jednom trnkovníku nacházím výletové otvory po nějakém tesaříku. Nedá mi to a tak pořádně prohlížím. Z jednoho výleťáku na mne koukal tesařík Ropalopus macropus (Germar, 1824). Schovával se tady před nevlídným počasím. To se začalo trochu vylepšovat a dokonce vysvitlo i sluníčko.

Capnodis tenebrionis (Linnaeus, 1761)

Capnodis tenebrionis (Linnaeus, 1761)

Na suché větvičce jednoho zakrslého trnkového keříku uvidím sedět krasce, po kterém pátrám již delší dobu. Zachovávám chladnou hlavu a opatrně si tohoto krasavce vyfotím. Sedí aniž by si mě nějak zvláště všímal. Je to krasec temný Capnodis tenebrionis (Linnaeus, 1761). V Čechách vyhynulý a na Moravě velmi vzácný. Jeho larvy se vyvíjejí v kořenech dřevin z rodu Prunus a brouci se právě dají vzácně najít na větvích a kmíncích těchto živných dřevin. Z nálezu mám obrovskou radost.

Dunaj

Pláže u Dunaje.

Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758)

Na výhoncích bylo k vidění desítky chroustů Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758).

Dávám si přestávku od bohaté fauny místních lesů a zastavuji u Dunaje. Tady prohlížím několik vrbových výhonků. Tahle zastávka se mi velice vyplatila, protože tady můžu obdivovat velkého a krásného kozlíčka Lamia textor (Linnaeus, 1758). Tento kolos se pohybuje na tenkých větvých jako lenochod a pořídit tak jeho fotografii není žádné umění.

Lamia textor (Linnaeus, 1758)

Lamia textor (Linnaeus, 1758)

Lamia textor (Linnaeus, 1758)

Lamia textor (Linnaeus, 1758) Lamia textor (Linnaeus, 1758)

Lamia textor (Linnaeus, 1758) Lamia textor (Linnaeus, 1758)

Lamia textor (Linnaeus, 1758)

Lamia textor (Linnaeus, 1758)

Lamia textor (Linnaeus, 1758)

Nepřekonatelně pomalý kozlíček Lamia textor (Linnaeus, 1758).

Směrem k Dunaji se táhne několik pastvin, které jsou již na první pohled zajímavou lokalitou. Nezbývá mi tak nic jiného, než se tam jít podívat. Přes cestu zde vidím přebíhat prvního svého chrobáka révového - Lethrus apterus (Laxmann, 1770). Musím uznat, že je to velice pěkný zážitek. Je to nelétavý teplomilný pontickopanonský druh, který zasahoval i na jih Moravy. V dnešní době se už na Moravě nevyskytuje. I když to má ve svém jménu, není vázán jen na vinnou révu. Živý se mladými výhonky různých rostlin.

Nora od Lethruse

Zřejmě není nikdo doma ...

Exoticky vyhlížející Lethrus běží k mému překvapení celkem rychle. Čekal jsem více váhavý pohyb jako u jiných chrobáků. Všude v okolí polní cesty jsou jeho typická obydlí. Tam jde krásně studovat jejich zajímavá životní počínání. Samice, bráněná samcem, vyhrabává hlubokou podzemní chodbu.

Pastviny při Dunaji

Panoramatický pohled na rozlehlé pastviny při Dunaji.

Z této hlavní chodby se větví několik postraních komůrek, kde samice naklade vajíčka. Samec pak nosí listy jako potravu pro larvy. Samice listy od samce přebere a pěchuje je do chodby, kterou pak vyplní zeminou. Vše můžu pozorovat z bezprostřední blízkosti. Fotím a sleduji tohoto brouka při jeho konání. Je to velice zajímavé. Opravdu jsou vidět samci, kteří brání domečky, ve kterých pilně pracují samičky. Samec okamžitě napadá každého kolemjdoucího potencionálního nepřítele.

Lethrus apterus (Laxmann, 1770)

Lethrus apterus (Laxmann, 1770) Lethrus apterus (Laxmann, 1770)

Na lokalitě je k vidění téměř vše z jejich zajímavého života. Jejich domečky, námluvy i samčí nemilosrdné souboje.

Souboje jsou nemilosrdné a připomínají bitky roháčovitých brouků. Mohutnými kusadly se snaží svého soka prvně zahnat. Předvádí své kusadla ve vztyčené poloze. Pokud to vetřelce neodradí následuje souboj a ukázka síly kusadel. Samci se snaží kusadly chytit nepřítele a dostat ho do matové pozice na zádech. Pak jsou vidět další samci, kteří velice obětavě nosí listy a cpou je samičce do chodby. Ta si je přebírá a mizí hluboko pod zemí. Tam už je vše připraveno na založení nového broučího pokolení.

Hovno Hovno

Na první fotce je opravdu hovno ... na té druhé už ale něco vykukuje ...

Po několika minutách chůze jsem téměř na vrcholu rozlehlé louky. Je posetá kravskými koláčky. Samozřejmě s různou dobou spotřeby od těch čerstvých po již uschlé a velmi staré. Je jasné, že tady musí jít city stranou. Prostě žádná práce pro slečinky. Hned pod prvním exkrementem nacházím to co hledám. Typicky velkou díru a v ní samičku broučka, který je hezky česky pojmenován. Jeho jméno je výkalník pečlivý - Copris lunaris (Linnaeus, 1758).

Copris lunaris (Linnaeus, 1758)

Copris lunaris (Linnaeus, 1758) - samec

Copris lunaris (Linnaeus, 1758)

Copris lunaris (Linnaeus, 1758) - samice

To české jméno je celkem výstižné. Tito brouci mají velmi intenzivní péči o potomstvo. Samec i samice společně vybudují podzemní chodbu a nanesou do ní zásoby trusu. Samice po vytvoření několika útvarů z trusu a vykladení vajíček pak plod střeží až čtyři měsíce. Po celou tu dobu sama hladoví. Je to u brouků neobvyklá péče. Mám celkem štěstí. Samička ještě není hluboko v zemi. U dalšího pokusu už tomu tak není. Narážím na chodbu vyhrabanou přes třicet centimetrů v zemi. Je celkem obtížné se dostat tak hluboko aby člověk nepoškodil brouka a nebo si nezasypal díru. Drny trávy jdou těžko vykopat.

Copris lunaris (Linnaeus, 1758) Copris lunaris (Linnaeus, 1758)

Copris lunaris (Linnaeus, 1758) - samice. Brouci jsou daleko čistější než já.

U prvních pokusů se ještě snažím nebýt špinavý od trusu. První to odnesou samozřejmě prsty. Za chvíli jsem však od hoven špinavý až po loket. Když si pak v zápalu boje do jednoho koláčku kleknu tak už je mi to jedno a hrabu se v tom hlava nehlava. Naštěstí mé dětství na venkově mě připravilo i na takovéhle situace a nejsem nějaký rukavičkový typ. Tady to ani jinak nejde. Nakonec, ty krásné fotky exoticky vyhlížejícího Coprise za to určitě stojí.

Dunaj

Opět malá přestávka na pláži Dunaje.

Dorcadion aethiops aethiops (Scopoli, 1763)

Dorcadion aethiops aethiops (Scopoli, 1763) Dorcadion aethiops aethiops (Scopoli, 1763)

Carinatodorcadion aethiops aethiops (Scopoli, 1763)

Carinatodorcadion fulvum fulvum (Scopoli, 1763)

Carinatodorcadion fulvum fulvum (Scopoli, 1763)

Po malé přestávce v těsné blízkosti Dunaje a revizi Dorcadionů se vracím zpět do lesa a vychutnávám si to velké množství hmyzu. Chvíli se zamračí a spadne i několik dešťových kapek. Ovšem pak se hmyzí rej rozjede na plné pecky. Zavlažené květiny a listy proberou pichlavé paprsky sluníčka. V panujícím dusném a vlhkém počasí je to jako živá voda pro všechny druhy brouků, které se všemožně schovávali před deštěm. Další fotografie už nepotřebují komentář. 

Lesní mýtina

Lesní mýtinka se zakrslými doubky je otočená na jih.

Eucarabus ullrichii ullrichii Germar, 1824 Eucarabus ullrichii ullrichii m. intercessor Germar, 1824

Eucarabus ullrichii ullrichii Germar, 1824 a červeně zbarvený Eucarabus ullrichii ullrichii m. intercessor Germar, 1824.

Trichodes favarius (Illiger, 1802)

Trichodes favarius (Illiger, 1802)

Trichodes favarius (Illiger, 1802)

Trichodes favarius (Illiger, 1802) poznává nástrahy hromadného sexu ... teda zejména frajer uprostřed.

Mecorhis ungarica (Herbst, 1784)

Mecorhis ungarica (Herbst, 1784) - zobonoska uherská

Stenurella nigra (Linnaeus, 1758)

Stenurella nigra (Linnaeus, 1758)  Stenurella nigra (Linnaeus, 1758)

Stenurella nigra (Linnaeus, 1758)

Chlorophorus figuratus (Scopoli, 1763)

Chlorophorus figuratus (Scopoli, 1763)

Chlorophorus figuratus (Scopoli, 1763)

Stenurella septempunctata septempunctata (Fabricius, 1792)

Stenurella septempunctata septempunctata (Fabricius, 1792)

Echinocerus floralis (Pallas, 1773) Echinocerus floralis (Pallas, 1773)

Echinocerus floralis (Pallas, 1773)

Enicopus hirtus (Linnaeus, 1767)

Enicopus hirtus (Linnaeus, 1767)

Agapanthia dahli dahli (Richter, 1821)

Agapanthia dahli dahli (Richter, 1821)

Agapanthia dahli dahli (Richter, 1821) Dinoptera collaris (Linnaeus, 1758)

Agapanthia dahli dahli (Richter, 1821) a Dinoptera collaris (Linnaeus, 1758).

Cetonia aurata aurata (Linnaeus, 1761)

Cetonia aurata aurata (Linnaeus, 1761)

Stenopterus rufus rufus (Linnaeus, 1767)

Stenopterus rufus rufus (Linnaeus, 1767)

Stenopterus rufus rufus (Linnaeus, 1767)

Stenopterus rufus rufus (Linnaeus, 1767)

Posledním cílem byla cesta v okolí Dunaje a místní nenápadný obyvatel z řad Dorcadionů. I přes úmorné horko přebíhá přes cestu několik těchto proužkovaných krasavců. I když je tesařík Pedestredorcadion scopolii (Herbst, 1784) častým broukem, setkání s ním je pro mne vždy sváteční událostí. A v nejlepším se má přestat. Byl to náročný a bohatý den.

Při Dunaji.

Lokalita tesaříka

Pedestredorcadion scopolii (Herbst, 1784)

Pedestredorcadion scopolii (Herbst, 1784)

Pedestredorcadion scopolii (Herbst, 1784) Pedestredorcadion scopolii (Herbst, 1784)

Pedestredorcadion scopolii (Herbst, 1784)

Pedestredorcadion scopolii (Herbst, 1784)

Burda

Burda

Slovenská strana Dunaje a rozprostírající se Kováčovské kopce nabízí krásnou vyhlídku na okolní krajinu. Je čas návratu.