1 hour payday loans

Starý Poddvorov - červen

Starý Poddvorov

Entomologická meka mého dětství ... Starý Poddvorov.

Do lesů v okolí Starého Poddvorova se vždy rád vracím. Je to spojeno s dětstvím, kdy jsem tady prožíval nejkrásnější okamžiky. Zejména po celé dva měsíce prázdnin, které jsem tady trávil u babičky a dědy. Je to jedno z mála míst, kde se od toho času změnilo jen velmi málo. Lidé si zde obdělávají stále svá políčka a vinohrady. Louky nejsou zastavěné supermarkety a lesy přečkaly ve své podobě a rozlehlosti až dodnes. Nějaké ty místa se staršími duby už sice poznaly hukot lesnických pil, ale stále je tady co objevovat. Poslední dobou jsem ale tohle místo opomíjel a dával přednost atraktivnějším lokalitám. Rozhodl jsem se, že to jedno odpoledne napravím a udělám malou minivýpravičku do jedné části, kam má noha už dlouho nevkročila. Místo je zajímavé starými duby na okraji lesa obklopeného rozlehlými lány, střídající se s políčky soukromých zemědělců. Pokud se z lokality rozhlédneme do okolí, tak se nedaleko odtud nachází známé entomologické místa jako Čejkovické špidláky, Bílý kopec a na obzoru se rýsují Pavlovské vrchy. Takže už sama poloha tohoto místa napovídá, že rozhodně nejde jen o obyčejný les. Z domova to mám kousek cesty autem. Ve své vrcholné sportovní kondici jsem do těchto míst k babičce jezdil i na kole, ale ty léta už jsou dávno pryč. Když jsem chtěl letos na jaře navázat na tuhle část mé cyklistické kariéry dopadl jsem nevalně. Zvláště kopcovitý terén mě překvapil. Zajímavé je, že když jedu autem tak mi nějaký kopec nečiní větší obtíže. Na kole to bylo o poznání jiné. A to mám při tom horské kolo. Mimochodem teda zcela nechápu, proč se tomu říká horské kolo, když to nevyjede ani malý kopec na jižní Moravě. Ale to trochu odbočuji. Takže, tahle jarní zkušenost nazvaná "Tour de Starý Poddvorov" na mne nechala fyzické následky ještě dlouho po dokončení etapy. Nehledě na to, že jediný hmyz, který jsem cestou nasbíral mi uvízl mezi zuby při sjezdu z kopce. Nebylo to bohužel nic vzácného. Alespoň myslím, protože to nechutnalo moc vzácně. Proto jsem raději tentokrát jel autem.

Malachiinae sp. Cantharinae sp. Oedemerinae sp.

V červnu to v okolí polních cest vše žije ...

Lokalita Cylindera germanica (Linnaeus, 1758)

Vhodné místa výskytu Cylindera germanica (Linnaeus, 1758) jsou třeba při okrajích místních polností.

A tak se po chvíli ocitám kousek za vesnicí Starý Poddvorov a s nevelkými nadějemi se vydávám k lesu. Jde mi spíše jen o to, projít místa a zkontrolovat co se zde v poslední době změnilo. Staré duby na okraji lesa pro mě byly v dětství vždy velkým lákadlem. Pamatuji, na pobíhání za velkými roháči, které jsem srážel tričkem nebo jen tak rukou. A že jich tu vždy bylo dost. Navíc, když člověk měl štěstí a našel strom ronící mízu, bylo vyhráno. Na tomhle životodárném stromu pak nebyl problém zastihnout i několik desítek těchto našich největších brouků. Dnes už je v takovém počtu nevídám. Spíše si dělám naděje, že bych tu mohl najít vhodné místo, kde by mohl přežívat tesařík Akimerus schaefferi. Po nedávné zkušenosti s tímto druhem se zdá, že podmínky tu má minimálně vhodné Procházím tak kolem úhledně rozdělených políček a les už mám na dosah. Přes cestu mi však něco trhaně přeběhne. Na první pohled je mi jasné, že je to jeden z mnoha pavouků, kteří takhle typicky přebíhají přes cestu. Přesto mi to nedá a zaostřím zrak na tohoto hmyzího tvorečka. Srdce mi div nepovyskočí. "Žádný pavouk! Ono to má krovky! To je svižník!" Hlavou mi probleskne, že to není žádný druh, se kterým jsem se doposud potkal. Okamžitě skáču na zem a snažím se utíkajícího svižníka chytit, než vběhne do vzrostlého obilí. Bohužel mi utíká mezi prsty a mizí v obilí. Nenechám se odradit a skáču za ním. Jako kombajn pronásleduji mizícího svižníka. Když už se pomalu smiřuji s tím, že utekl, zahlídnu ho jak se snaží zalézt pod již slehlé klasy. Konečně ho mám. Okamžitě si ho prohlížím a zjišťuju co je to za druh. Hned při prvním pohledu na krovky nemůže být pochyb o jeho určení. Je to Cylindera germanica (Linnaeus, 1758). Žije sice na celém území, ale jen lokálně. Setkávám se tady s tímto druhem poprvé a neskrývám radost. Přítomnost svižníků vždy indikuje zachovalou krajinu nepoškozenou civilizačními vlivy. Od této doby už hledím jen na zem a snažím se nález potvrdit. Což se mi podaří hned za chvíli. Další germanica přebíhá přes cestu o kousek dál a nenávratně mizí v obilném lánu. Tím je to jasné. Jsou tady.

Cylindera germanica (Linnaeus, 1758)

Cylindera germanica (Linnaeus, 1758)

Cylindera germanica (Linnaeus, 1758) Cylindera germanica (Linnaeus, 1758)

Cylindera germanica (Linnaeus, 1758) Cylindera germanica (Linnaeus, 1758)

Svižník Cylindera germanica (Linnaeus, 1758) v celé své kráse.

To už ale vcházím do lesa a jdu lesní cestou při jeho okraji. Vybavují se mi tady okamžitě všechny zážitky z dětství. Dokonce i přesně poznávám strom, pod kterým mi do zemní pasti na střevlíky spadl zajímavý úlovek. Jedno ráno jsem totiž v pasti místo střevlíků našel dvě samice a pět samců tesaříka piluny (Prionus coriarius). Vzpomínám, že tehdy jsem tohohle brouka ještě neznal a neuvěřitelně jsem kulil na tyhle obry oči a přemýšlel, odkud se tady poděli. Po chvilce pomalé chůze mne cesta vyvede z lesa a ocitám se opět mezi zemědělskými lány. Na zemi zase zahlédnu trhaný pohyb a už chci automaticky skočit. Po předešlé zkušenosti už totiž tuším, o jakého brouka se jedná. Tady je ale cesta širší a tak nemá kam utéct. Po chvilce se utíkající svižník zastaví a já mám možnost si jej v klidu prohlédnout a vyfotit. Je to opět Cylindera germanica. Jak se zdá, vyskytuje se tady v širším areálu. Při okraji pole tu kvete heřmánek pravý (Chamomilla recutita) a řebříček obecný (Achillea millefolium). I když není velké teplo a ani velmi slunečno, na květech je celkem živo.

Stenurella bifasciata (O.F. Müller, 1776) - pár

Stenurella bifasciata (O.F. Müller, 1776) - pár  Stenurella bifasciata (O.F. Müller, 1776) - pár

Stenurella bifasciata (O.F. Müller, 1776) - pár

Kromě běžných druhů tesaříků jako Stenurella bifasciata (O.F. Müller, 1776) a Stenurella melanura (Linnaeus, 1758) je tady k mému velkému překvapení nejhojnější jiný druh tesaříka. V Maďarsku jsem velmi často potkával  jemu podobný druh - Stenopterus rufus. Ten je ale celkem běžný. Tady na květech však sedí spousty imag tesaříka Stenopterus flavicornis Küster, 1846, který je daleko vzácnějším druhem. Vidím často kopulující páry, nebo osamoceně přeletující brouky. Jsem mile překvapen, protože jej v takovém množství potkávám poprvé. Kopulující páry jsou navíc velmi zaneprázdněné a nechávají se v klidu vyfotit. Osamocení jedinci jsou ale daleko ostražitější. 

Stenopterus flavicornis Küster, 1846

Stenopterus flavicornis Küster, 1846   Stenopterus flavicornis Küster, 1846

Stenopterus flavicornis Küster, 1846

Stenopterus flavicornis Küster, 1846   Stenopterus flavicornis Küster, 1846

Stenopterus flavicornis Küster, 1846

Stenopterus flavicornis Küster, 1846

Mezi nimi je možné místy zahlédnout i dalšího pěkného tesaříka. A to sice běžný, ale krásný druh  Chlorophorus varius varius (O.F. Müller, 1766). Ten tady na rozdíl od flavicornise viditelně preferuje heřmánek a jde ponejvíce zastihnout právě na jeho květech. Jdu po cestě dál, ale i když je zde květů dostatek, tyto dva druhy už se tady neobjevují v takovém množství. Ještě zkouším prozkoumat jednu malou pastvu u vinohradů. Tam jsou opět oba druhy ve větším množství. Pomalu se vracím zpět.

Chlorophorus varius varius (O.F. Müller, 1766)  Chlorophorus varius varius (O.F. Müller, 1766)

Chlorophorus varius varius (O.F. Müller, 1766)

Chlorophorus varius varius (O.F. Müller, 1766)

Chlorophorus varius varius (O.F. Müller, 1766)

  I když na místě zůstanu nakonec jen něco málo přes dvě hodiny, odcházím velmi spokojen. Vše nasvědčuje tomu, že místo je stále  broučkařsky velmi atraktivní a bude radost se sem vracet. Letošní rok byl ovšem velmi odlišný od těch běžných. Bylo brzy velké teplo a většina okoličnatých rostlin velmi rychle odkvetla. Další rok se sem podívám mnohem dříve a pokusím se tady zastihnout i jarní druhy brouků. Ještě letos mě sem ovšem bude lákat tesařík piluna. Jsem zvědavý jestli je zde stále v takovém množství jako před lety. Třeba budu mít štěstí. Uvidíme.

To už ale vcházím do lesa a jdu lesní cestou při jeho okraji. Vybavují se mi tady okamžitě všechny zážitky z dětství. Dokonce i přesně poznávám strom, pod kterým mi do zemní pasti na střevlíky spadl zajímavý úlovek. Jedno ráno jsem totiž v pasti místo střevlíků našel dvě samice a pět samců tesaříka piluny (Prionus coriarius). Vzpomínám, že tehdy jsem tohohle brouka ještě neznal a neuvěřitelně jsem kulil na tyhle obry oči a přemýšlel, odkud se tady poděli. Po chvilce pomalé chůze mne cesta vyvede z lesa a ocitám se opět mezi zemědělskými lány. Na zemi zase zahlédnu trhaný pohyb a už chci automaticky skočit. Po předešlé zkušenosti už totiž tuším, o jakého brouka se jedná. Tady je ale cesta širší a tak nemá kam utéct. Po chvilce se utíkající svižník zastaví a já mám možnost si jej v klidu prohlédnout a vyfotit. Je to opět Cylindera germanica. Jak se zdá, vyskytuje se tady v širším areálu. Při okraji pole tu kvete heřmánek pravý (Chamomilla recutita) a řebříček obecný (Achillea millefolium). I když není velké teplo a ani velmi slunečno, na květech je celkem živo. Kromě běžných druhů tesaříků jako Stenurella bifasciata a Stenurella melanura je tady k mému velkému překvapení nejhojnější jiný druh tesaříka. V Maďarsku jsem velmi často potkával  jemu podobný druh - Stenopterus rufus. Ten je ale celkem běžný. Tady na květech však sedí spousty imag tesaříka Stenopterus flavicornis, který je daleko vzácnějším druhem. Vidím často kopulující páry, nebo osamoceně přeletující brouky. Jsem mile překvapen, protože jej v takovém množství potkávám poprvé. Kopulující páry jsou navíc velmi zaneprázdněné a nechávají se v klidu vyfotit. Osamocení jedinci jsou ale daleko ostražitější. Mezi nimi je možné místy zahlédnout i dalšího pěkného tesaříka. A to sice běžný, ale krásný druh Chlorophorus varius. Ten tady na rozdíl od flavicornise viditelně preferuje heřmánek a jde ponejvíce zastihnout právě na jeho květech. Jdu po cestě dál, ale i když je zde květů dostatek, tyto dva druhy už se tady neobjevují v takovém množství. Ještě zkouším prozkoumat jednu malou pastvu u vinohradů. Tam jsou opět oba druhy ve větším množství. Pomalu se vracím zpět.