1 hour payday loans

Tesaříkovití Hodonína a okolí

Cerambycidae of Hodonín

Michal Holomčík

Hodonín  Hodonín

Hodonínsko - přírodní zajímavosti

Hodonínsko, kraj vína, slunce a živých lidových tradic, může návštěvníkům z České republiky i zahraničí nabídnout také řadu přírodních krás a pozoruhodných památek. Jeho středem prochází řeka Morava a Hodonínsko dělí na dvě části. Přímo v údolí Moravy leží centrum celé oblasti - město Hodonín a obce Podluží. Kromě vína a folklóru na Podluží najdete také Mikulčice, jedno z hlavních center Velkomoravské říše. Západní kopcovitou část Hodonínska zabírá Kyjovsko, silný vinařský region proslulý kyjovským krojem, festivalem Slovácký rok, ale také krásou zámku v Miloticích nebo tradicí žarošických poutí. Strážnicko sahá od zákrutů řeky Moravy a po první vrcholky Bílých Karpat a asi nejvíc jej proslavil strážnický folklórní festival s více než půlstoletou tradicí. Najdete tu ale také unikátní soubor vinných sklepů Petrov-Plže, strážnický skanzen nebo kus zachovalého toku Moravy v přírodním parku Strážnické Pomoraví. Proti proudu Moravy leží Veselí nad Moravou, jedno z center oblasti Veselska a Ostrožska. Veselí je proslulé řadou památek, ale také jako důležitý bod na Baťově kanálu. Nedaleká Blatnice pod sv. Antonínkem je známá jednak díky Blatnickému roháči - výbornému vínu z místních vinic, ale také pravidelnými poutěmi. Oblast rázovitého Horňácka v Bílých Karpatech je bohatá na přírodní krásy, památky lidového stavitelství a lidové tradice. Stačí připomenout Horňácké slavnosti, větrný mlýn v Kuželově nebo rezervaci Jazevčí. Samostatnou oblast tvoří pásmo Bílých Karpat, které pokračuje směrem na sever dále na Uherskohradišťsko a Zlínsko.

Osou Hodonínska je široké údolí řeky Moravy. V okolí Strážnice a Mikulčic dodnes přežily unikátní lužní lesy. Směrem na severozápad se krajina vlní a Slovácko v této části ohraničuje hřeben Ždánického lesa a Chřibů. Bukové lesy Chřibů a Ždánického lesa skrývají kromě vzácných rostlin a živočichů také mnoho míst s krásnou vyhlídkou. Východní část Hodonínska pokrývají Bílé Karpaty, s typickými táhlými hřebeny, druhově bohatými loukami a rázovitými obcemi s výraznou lidovou architekturou a tradicemi.

Na Slovácku ale dosud můžete vidět dva pěkné příklady patrně nejohroženějšího typu přírodního prostředí u nás - lužní krajiny. Najdete je v okolí Mikulčic (Mikulčický luh), a mezi Strážnicí a Hodonínem (Strážnické Pomoraví). Přírodní park Strážnické Pomoraví představuje krajinu v okolí neupravené části toku řeky Moravy. Zajímavá je prohlídka tohoto území z paluby lodi. K vidění tady jsou například kolonie břehule říční hnízdící v kolmých stěnách koryta řeky, nebo stopy po činnosti bobra. Centrem druhého přírodního parku Mikulčický luh je přírodní rezervace Skařiny s lužním lesem, s hnízdištěm čápa černého i bílého, volavky popelavé, moudivláčka lužního a dalšího vodního ptactva. Součástí tohoto parku je i proslulé archeologické naleziště.

Z úrodného údolí Moravy se směrem na východ zvedá pásmo Bílých Krapat a na severozápad Chřiby se Ždánickým lesem. Jižní část Bílých Karpat proslula rozsáhlými květnatými loukami, které oblasti dodávají parkový charakter. Největší komplex tohoto typu - Národní přírodní rezervace Čertoryje - najdete nedaleko obcí Tvarožná Lhota a Kněždub.

Chřiby, které jsou považovány za jednu z nejzachovalejších lesních enkláv na Moravě, zasahují na Hodonínsko svým jižním okrajem. Ždánický les s převahou listnáčů je právem považován za houbařský ráj, ale vidět tady můžete i zajímavé rostliny jako je koniklec velkokvětý.

Po krásách horských lesů a luk vás provedou tři naučné stezky. V jižní části Bílých Karpat to jsou: NS Javořinská (z Velké nad Veličkou) a NS Šumárnická (ze Strážnice), do Ždánického lesa vás zavede NS Ždánickým lesem (ze Ždánice do Lovčic). O přírodě Bílých Karpat se dozvíte více v přírodovědné expozici Vzdělávacího a informačního střediska Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou.

Pestré přírodní podmínky Hodonínska se odrážejí také v zastoupení zajímavých rostlin a živočichů, se kterými se zde můžete setkat. Jen pár příkladů za všechny. Bělokarpatské louky jsou proslulé koberci orchidejí, kterých tady roste na 20 druhů. Na loukách můžete vidět střevíčník pantoflíček nebo vzácné tořiče, v mokřadech zahlédnete spíše prstnatce nebo kruštíky bahenní a v lesích třeba okrotici červenou. V lužní krajině se kromě desítek druhů vodních ptáků - například čápů bílých, čápů černých, volavek popelavých nebo ledňáčků - zabydleli také bobři a vydry. Zapomenout bychom neměli ani na ryby, na něž je řeka Morava a její odstavená ramena bohatá. Pestrost krajiny pak znamená i pestrost druhů hmyzí říše.
Očov

Nejznámější přírodní zajímavosti:

CHKO Bílé Karpaty je na seznamu biosférických rezervací UNESCO. Význam této oblasti o celkové rozloze 748 km² spočívá v její nebývalé rozmanitosti, bohatství a zachovalosti. Jedinečné jsou bělokarpatské „květnaté“ louky s bohatou zvířenou. Velkým podílem jsou zde zastoupeny listnaté lesy. V létě tato krajina nabízí řadu možností pro pěší turistiku, jízdu na kole či na koni. Při příznivých sněhových podmínkách je možné využít několik sjezdařských areálů.

Přírodní park Strážnické Pomoraví – přibližně 31 km² této chráněné plochy, představuje ukázku harmonické krajiny bezprostředního okolí přirozeného vodního toku se zbytky starých slepých ramen, mokrými loukami a fragmentem každoročně zaplavovaného lužního lesa.

Chřiby

Pohoří se rozprostírá na  ploše 335 km². Jsou velmi zajímavou oblastí z hlediska přírodovědného i historického. Naleznete zde hodnotné krajinářské lokality, romantická zákoutí, skaliska, studánky, potoky, hluboká údolí i místa s dalekým rozhledem. Mnohá z nich jsou opředena zajímavými pověstmi.

Mikulčický luh

Přírodní park se rozkládá na ploše 8 km² a představuje  lužní krajinu s dochovanými zbytky přírody kolem řeky Moravy jihovýchodně od Mikulčic. Součástí území je přírodní rezervace Skařiny, která je jednou z posledních hnízdních kolonií volavek popelavých a čápů bílých u řeky Moravy.

Mikulčický luh Mikulčický luh

Očovské louky

Přírodní park se rozkládá na ploše 0,347 km² a nachází se  na východním okraji města Hodonína. Je to lokalita původně vlhkých luk s výskytem řady vzácných  a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Území má velký estetický a krajinářský význam.

Očov

Stupava

Přírodní rezervace je částí lesního komplexu Doubrava, 3,5 km severozápadně od Hodonína o výměře 0,535 km². Jedná se o ojedinělou teplomilnou  doubravu s velmi pestrou květenou.

Stupava

Písečný rybník

Přírodní rezervace se rozkládá na ploše 0,029 km². Jedná se o rozsáhlý komplex vodních ploch a vlhkých slatinných luk. Zároveň je také stanovištěm společenstev a druhů rostlin a živočichů. Nachází se 1 km severovýchodně od Milotic.

Horky

Plocha přírodní rezervace je 0,15 km2. Jedná se o travnaté a křovinaté svahy kopce Nákla, 1,5 km jihozápadně od Milotic. Vyskytuje se zde řada vzácných druhů rostlin a živočichů.

Čertoryje

Národní přírodní rezervace se rozkládá se na ploše 3,25 km² na území katastru obcí Hrubá Vrbka, Kněždub, Tvarožná Lhota. Čertoryje představují nejrozsáhlejší komplex květnatých bělokarpatských luk.

Čertoryje

Váté písky

Národní přírodní památka se rozkládá na ploše 0,94 km² v katastru obce Bzenec. Váté písky jsou nejvýznamnější ukázkou rostlinných společenstev na nezalesněných plochách vátých písků jižní Moravy.

Váté písky Váté písky

Další přírodní zajímavosti v okolí:

Národní přírodní rezervace: Jazevčí, Porážky, Zahrady pod Hájem

Národní přírodní památky: Búrová, Na Adamcích

Přírodní rezervace: Háj u Louky, Hloží, Hovoranské louky, Kútky, Machová, Moravanské louky, Oskovec, Oskovec II.,  Sovince, Špidláky, U Vrby

Přírodní památky: Bohuslavické stráně, Háj u Lipova, Hošťálka, Jezero, Nad Vápenkou, Nivky za Větřákem, Osypané břehy, Střečkův kopec, Vojenské cvičiště, Výchoz, Žerotín

Přírodní park: Ždánický les

Bzenec

 

Seznam tesaříkovitých Hodonínska

Pozorování a sběry tesaříků jsem prováděl v širším okolí Hodonínska (viz. vymezení oblasti mapování). Ke sběru imag byly použity tradiční způsoby sběru: vyhledávání zrakem, smýkání a sklepávání. Některé druhy byly chytány na světlo. Denní druhy byly sbírány od brzkých ranních hodin do večerních až nočních hodin na ležícím dříví, nemocných stromech, v dutinách a štěrbinách stromů, na pařezech, na zemi ležících větvích, na zbytcích po těžbě a na květech.  Metodou sklepávání byly získávány druhy vyskytující se na větvích stromů a kvetoucích keřích, smýkáním druhy bylinné. Dále bylo velké množství druhů získáno metodou odchovu dospělců z larev nalezených v přírodě. Larvy byly sbírány v období od začátku listopadu do konce března a byly odchovávány v papírových trubičkách zacpaných z obou savým papírem, nebo přímo ve dřevě. Touhle metodou odchovu bylo možné získat informace o bionomii druhů, jejichž nález ve volné přírodě je velmi vzácný a obtížný.

Determinace brouků byla prováděna přímo v trénu či po důkladném prohlédnutí podle určovacího klíče (Heyrovský 1955).  Dokladové kusy jsou uloženy ve sbírkách autora. Bylo použito názvosloví Milana Slámy (2006).

U některých druhů tesaříků je popsána a zdokumentována bionomie, tak jak jsem ji sám v terénu zaznamenal. Odkazy pak směřují na bližší popisky některých zjištěných živných rostlin či popisy jednotlivých taxonů.

Vymezení mapované oblasti:

Hodonínsko

                                                                                                                                                                            zdroj: www.mapy.cz


under-construction pruhlednost

pripravuje se